Heliopolis

Heliopolis

Jako Heliopolis je dnes označováno odlehlé severovýchodní předměstí moderní Káhiry, kde se nachází významná archeologická lokalita. Tato čtvrť se pyšní unikátní architekturou a pohodovou, uvolněnou středomořskou atmosférou. Četné maurské kolonády dávají předměstí jakýsi orientální ráz.

Heliopolis se začal budovat na počátku 20. století na popud bohatého belgického průmyslníka barona Edouarda Louise Josepha Empaina. Ten nejdříve v rozlehlé pouštní oblasti severně od Káhiry vybudoval malé satelitní městečko vyzdobené teatrálními maurskými terasami a orientálními vilami. Jednotlivé domy byly od sebe odděleny širokými třídami a alejemi stromů. Původně v minulosti na tomto místě stávalo město Iunu, které patřilo k nejvýznamnějším ve starověkém Egyptě. Z něj se však podařilo dochovat jen jeden stojící obelisk.

V dnešní době už však není Heliopolis jen malým satelitním městečkem, pohltila ho totiž neustále se rozšiřující Káhira. Přesto si však tato část města dokázala uchovat svůj jedinečný šarm a pohodovou atmosféru. Kromě toho disponuje také výraznou společenskou prestiží. Hlavním administrativním centrem se stal palác Uruba, vedle něhož se nachází také sídlo prezidenta Husního Mubaraka. V minulosti palác poskytoval velmi nadstandardní ubytování s luxusními službami. Dnes už se zde ubytovávají jen představitelé cizích států, kteří jsou v Egyptě na návštěvě.

Hlavní dopravní tepnou je bulvár Al-Ahram s tramvajovou tratí uprostřed. Tramvaje projíždějí i kolem novobyzantinské baziliky, v jejíž kryptě je zakladatel Heliopolisu – baron Empain pochován. Asi kilometr od této baziliky se nachází také Empainův obytný dům, který díky reliéfní výzdobě s chrámovými tanečnicemi a bohy připomínal spíše hinduistický chrám. Dnes je ve velmi špatném stavu a není turistům přístupný.