Ostrov Philae

Ostrov Philae

Chrám na ostrově Philae zařadí do svého programu určitě většina návštěvníků přijíždějících do Asuánu. Philae je latinský název chrámu ležícího na dávné hranici mezi Egyptem a Núbií. Chrámový komplex na nilském ostrově zasvěcený bohyni Eset je vskutku asi nejromantičtější ze všech egyptských monumentů.

Bujně zarostlý ostrov Philae, velkolepě zasazený v prvním kataraktu, lákal romantické cestovatele Egyptem 19. století, ale od vybudování první Asuánské přehrady se nachází většinu roku pod vodou. Egypťané nazývali ostrov „ostrov času (boha Ra)“, protože se domnívali, že na tomto místě byl znovu stvořen prapůvodní svět, ve kterém bůh slunce vládl na zemi.

Na sousedním ostrově Biga se nalézal Abaten neboli „čistý pahorek“, jeden z mnoha Usirových hrobů, které se nacházely po celé zemi. Cesta k němu vedla malým chrámem, který byl obrácen směrem k Philae. Architektonickým centrem Philae byl Esetin chrám, a tak každý z nejvýznamnějšího páru bohů měl svůj ostrov.

Jako místo pro své stavitelské plány si Pilak vybral již král Taharka (7. stol. př. n. l.), největší architektonické aktivity však ostrov zažil až za vlády Ptolemájovců a to především Ptolemaia II. (3. stol. př. n. l.), který nechal postavit svatyni bohyně Isidy a jižní část chrámu mammisi (chrámu jejího narození).

Po vzniku římské nadvlády nad Egyptem po roce 30 př. n. l. se na další výstavbě chrámů na ostrově Pilak podíleli i římští císaři Augustus a Tiberius, dále pak Claudius, Traján, Hadrián, Antonius Pius a další. Po roce 640 n. l. se však po ovládnutí Egypta Araby, na ostrově Pilak zastavil čas a kněží i obyvatelstvo ostrova bylo vyhnáno. Život na ostrově opět probudila až Napoleonova výprava, která Philae znovuobjevila někdy v roce 1799.

Philae přežila své zapomnění a po staletích se stala lákavým cílem pro řadu návštěvníků. Nad jejím dalším osudem se roku 1902, kdy byla dostavěna stará Asuánská přehrada, objevil otazník, který se v roce 1912 a 1930 změnil na náhrobek, neboť v těchto letech byla zvýšena hráz přehrady a voda nádrže stoupla natolik, že se přelila přes ostrov a zatopila z větší části chrámy na ostrově. Když byla postavena Velká přehrada, byly jeho chrámy rozebrány a znovu postaveny na blízkém ostrově Agilkia. V roce 1975 se chrám začal kousek po kousku rozebírat a jeho jednotlivé části přenášet na obrovskou kamennou skládku v Šellálu.

Agilkia byla však vyšší a užší než původní Philae a tak byla její výška seřezávána a přebytečným materiálem byl ostrov rozšířen. Na jaře roku 1977, po všech povrchových úpravách byl chrám, jako velká obří skládačka dáván do své původní podoby. Před opětovným složením bylo zrestaurováno na 5 tisíc bloků a odstraněny některé nevhodné úpravy z dob minulých. V srpnu 1979 bylo dílo dokončeno a v březnu 1980 zpřístupněno veřejnosti.

Chrámy na ostrově Fílé dosáhly svého největšího rozkvětu v ptolemaiovském období, kdy byly hlavním kultovním centrem bohyně Eset. Kult Esety bal tak silný, že se chrámy využívaly jako poslední pohanská kultovní centra i v křesťanském období. K jejich oficiálnímu zrušení došlo až v roce 550 n. l. Raní křesťané přeměnili hlavní hypostyl chrámu v kapli a na ostrově vystavěli další kostely – žádný z nich se však nezachoval.

Chrám je vyhledávaným místem nejen pro egyptology, ale i běžné návštěvníky pro mimořádně umělecky vytříbenou a mistrovskou propracovanost. Vstup do hlavního chrámu lemuje síň kolonády zakončená 18 metrovými vysokými pylony. Druhý pylon pak vede do svatyně bohyně Eset, kde kdysi stávala její zlatá socha.

Druhou nejznámější stavbou na ostrově je půvabný Trajánův kiosek přezdívaný Faranova postel. Jeho reliéfy zobrazují císaře Trajána konajícího oběti bohům Esetě, Usirovi a Horovi. Již faraonové se identifikovali s Horem a Eset jako jejich božskou matkou. Eset (božská matka) byla bohyní žen, sexu a čistoty a její kult se rozšířil i po celém římském impériu. K její poctě se stavěly chrámy dokonce až v Maďarsku. Někteří vědci se domnívají, že kult Panny Marie byl pokusem křesťanství získat si Esetiny příznivce.

Vedle hlavního chrámu bohyně Esset východně od druhého pylonu se nachází malý Hathořin chrám. Dochovaly se z něj pouze trosky, ale stále lze rozpoznat dva sloupy zakončené hlavicí ve tvaru hlavy Hathor s výraznou rozevlátou parukou. Zvláště zajímavá reliéfní výzdoba obsahuje motivy hudby a tance a také trpasličího boha Bes hrajícího na harfu.

Jediným možným dopravním prostředkem na ostrov je vyhlídkový motorový člun a plavba lodí je určitě zajímavým zážitkem. Motorové vyhlídkové lodě přistávají u starověkého přístaviště na ostrově Aglikia. První stavbou, kolem které turisté procházejí je malý otevřený chrám postavený Nechtnebefem I. Je to nejstarší monument na ostrově, z něhož se dochovala pouze část vydlážděné plochy a řada sloupů v zadní části areálu.

Určitě si nenechejte ujít atmosféru magického prostředí ostrova v noci, které umocňuje atraktivní představení Zvuk a světlo, které sestává z hodinové procházky po nasvícených ruinách. Za večer se obvykle konají tři představení, ale není od věci si údaje o představení ověřit na recepci hotelu nebo v asuánské cestovní kanceláři.

Chrám bohyně Eset na ostrově Fílé

Na Nilském ostrově Fílé (Philae) se rozkládá nádherný chrámový komplex zasvěcený bohyni Eset. Jde o jeden z nejkrásnějších a nejlépe zachovaných chrámů z období faraónského Egypta, který skvěle zapadá do okolní neporušené a romantické krajiny.

celý článek

 

Další články