Asuánská přehrada

Asuánská přehrada

Důkazem toho, že v Egyptě naleznou návštěvníci jiné stavby, než jsou pyramidy, je přehrada u Asuánu na řece Nil. Je jednou z nejmodernějších přehrad na světě a vyniká rovněž i z estetického hlediska. Každý, kdo se o Egypt více zajímá, ví, že na řece Nilu byla v Asuánu postavena velká přehrada. Pravdou ale je, že v Asuánu jsou přehrady dvě, a to Stará asuánská hráz a Vysoká hráz – Násirovo jezero.

Od pradávna žil Egypt záplavami Nilu. V době afrických dešťů se řeka nadmula vodou, vylévala se ze svých břehů, zaplavovala pole a zanášela je úrodným bahnem. Pak vody opadly, zemědělec zasel, čekal na sklizeň a na další záplavy. Čím víc lidí žilo v údolí Nilu, tím potřebovali větší pole, větší sklizně, víc vody a pravidelné zavlažování. Proto na přelomu 19. a 20. století postavili Britové jižně od Asuánu přehradu.

Asuánská přehrada osvobodila Egypt ze závislosti na nepředvídatelných změnách výšky hladiny Nilu. Umožnila také získat nové rozsáhlé oblasti zemědělské půdy a zásobila zemi dostatkem elektrického proudu. Asuánskou přehradu postavili Britové nad prvním nilským kataraktem v letech 1898 až 1902.  V té době to byla největší přehrada světa.

Přehradní hráz je dlouhá 2 km a je žulová. Přehrada byla dvakrát zvýšena a to roku 1912 (1908-1912) a 1933 (1929-1933). Časem byla zvýšena tak, že její výška činí 51 m a má 180 zdymadel. Ve své době byla největší svého druhu na světě, přesto nedokázala Nil ovládnout. Tato přehrada měla bohužel také katastrofický vliv na památky, které byly v místě přehradní nádrže. V současné době ji co do funkce a zájmu turistů překonala Velká přehrada, přesto si určitě zaslouží návštěvu již pro pohled na řeku z hráze. Příjezd k přehradě je po silnici na vrcholu hráze.

Před zahájením výstavby Velké přehrady muselo být přestěhováno přes 60 tisíc obyvatel. Když se Velká přehrada (1960) naplnila vodou, vytvořila více jak 500 km dlouhé přehradní jezero, které dostalo jméno po tehdejším egyptském prezidentu Násirovi - Násirovo jezero. Hráz je 111 m vysoká a asi 3 600 m dlouhá. Podle některých odhadů byl objem použitých stavebních materiálů přibližně roven objemu kamene, který by byl třeba na výstavbu 17 Cheopsových pyramid.

Stavba si vyžádala také mnoho obětí na životech - zahynulo při ní asi 450 dělníků. Kritici stavby uvádějí jako negativum zaplavení archeologických nalezišť. Některá z nich (například chrámový komplex v Abú Simbelu), ale byla přemístěna a tak zachráněna pro budoucí generace. Po zahájení stavby druhé přehrady, se po roce 1960 situace tak zhoršila, že muselo dojít k přenesení chrámu z ostrova Pilak na ostrov Agílkia, kde bylo vytvořeno stejné prostředí, jaké bylo na Pilaku.

S výstavbou velké Asuánské přehrady začal prezident Násir už v 50. letech, ale dokončena byla až v roce 1970. Kde ale vzít na takovou velestavbu peníze? Američané Násirovi odmítli půjčit, takže se nakonec přece jenom rozhodl, že znárodní Suezský průplav, aby získal peníze z poplatků za průjezd lodí. Tím ovšem vyprovokoval izraelsko-britsko-francouzskou invazi. Po zásahu SSSR a USA se sice útočníci stáhli, ale Egypt utrpěl značné škody. Nakonec se nabídli Sověti, že přehradu postaví.

Do 20. století mnozí z Núbijců žili ve své původní starověké zemi jižně od Asuánu na březích Nilu. Po skončení výstavby první asuánské přehrady v roce 1902 museli při napouštění přehrady opustit své vesnice. Když byla v roce 1960 postavena Velká přehrada, byla celá tato oblast zaplavena. Gigantická stavba neovlivnila jenom způsob zemědělské výroby, místní podnebí a životní prostředí, ale i osudy desetitisíců lidí, kteří museli opustit své domovy, aby uvolnili místo pro přehradní nádrž. Mnoho obyvatel se přestěhovalo severněji a nyní tvoří Núbijci velkou část obyvatelstva Asuánu a okolních vesnic.

Násirovo jezero je největším uměle vytvořeným jezerem na světě. Stalo se stanovištěm stěhovavých ptáků, na jeho břehu žijí gazely a lišky, v okolních mělčinách krokodýli a dokonce i varani. Zajímavou turistickou atrakcí jižního Egypta je rybaření, které by si asi málokdo spojoval právě s touto vyprahlou pouštní oblastí. Násirovo jezero je ale známé množstvím ryb, které tady dorůstají nevídaných rozměrů.
Přehrada je naprosto strategickým místem a její bezpečnost je pro zemi zásadní otázkou. Pokud by se hráz protrhla, spláchla by zřejmě voda z jezera téměř veškerou egyptskou populaci do Středozemního moře. Není proto divu, že je oblast vysoce chráněna. V okolí jsou rozmístěny radary a dokonce i protiletadlové rakety. Útokem na přehradu hrozil kdysi Izrael a dokonce i Libye.

Vodou zadržovanou v Násirově jezeře se zavlažuje zemědělská půda nejen v období sucha, ale během celého roku, a tak je možné vypěstovat více plodin. Přehrada také slouží jako hydroelektrárna s 12 turbínami, má výkon 345 MW a vyrábí dostatek elektrické energie pro Egypt. Na druhou stranu zabraňuje pohybu úrodného bahna směrem po proudu, takže rolníci jsou nuceni používat k zúrodňování půdy chemická hnojiva (ta jsou drahá a zasolují půdu). V deltě Nilu proto vyhynuly ryby i krevety. Vzrostl také počet onemocnění přenášených nepatrnými červy vodních šneků - nemoc bilharzióza a zvýšila se hladina spodních vod.

Asuánská přehrada – vítaná i zatracovaná

Pod názvem Asuánská přehrada se ve skutečnosti skrývají hned přehrady dvě. Jde o starší Nízkou Asuánskou přehradu a novější Vysokou Asuánskou přehradu, které se nacházejí v Egyptě a přehrazují řeku Nil. Dnes jde o jedny z největších přehradních hrází na světě.

celý článek

 

Další články