Údolí královen

Údolí královen

Vyprahlé Údolí královen se rozkládá necelé dva kilometry od Údolí králů v uzavřeném údolí. Nejjižnější část západních Théb ukrývá pohřebiště slavných královen, princezen, princů a nejvýznamnějších hodnostářů Egypta 18. - 20. dynastie. Údolí má arabský název Wádí al- Malkát nebo také Biban al-Harem, což znamená Brány harému.

Staří Egypťané jej nazývali Ta set neferu neboli Místo krásy nebo také Místo faraonových dětí. Pohřebiště bylo nejprve vyhrazeno jen pro prince a princezny, od dob Ramesse II. se používalo také pro královské manželky. První zde začal s vykopávkami samotný Champolion - člověk, který s pomocí Rossetské desky rozluštil hieroglyfy.

Údolí nebylo vybráno náhodou, neboť leží z druhé strany Pyramidové hory - velké strážkyně mrtvých. Na úpatí útesů se nachází malá jeskyně, do které tekla voda a pokračovala dál údolím. Právě to mohlo být důvodem, dle některých názorů, pro volbu tohoto místa za pohřebiště. Představovala klín Hathor a voda znamená symbol plodnosti. Pohřeb na tomto místě znamenal znovuzrození na onom světě.

V celém Údolí leží asi 75 hrobek a mimo jiné také hrobka nejkrásnější - manželky Ramesse II. - Nefertari. Mimo této se zde nachází hrobky např. Amonchepschefa - syna Ramesse III., Meritamon - dcery kacířského Achnatona, královny Tuji, matky Ramesse II. a Velké manželky Sethi I. a spousty dalších, významných žen té doby.

Návštěvníky zde čeká hornatá a sluncem zalitá krajina s úzkými černými vstupy do tunelovitých průchodů. Z hrobek, které zde lze navštívit, patří tři synům Ramesse III., stavitele velkého chrámu v Medínit Habu. Když je na počátku 20. století objevila italská expedice, všechny byly vydrancovány. Dobře zachované jsou jen nádherné nástěnné malby, které jsou pokladem samy o sobě. Zobrazují rituální cestu duší princů, nejdříve v doprovodu otce, který je představuje různým božstvům v posmrtném životě. Dále v hrobce stojí synové před tváří bohů již sami.

Cestou k Amonherchopešefově hrobce se obvykle navštěvuje také hrobka královny Titi, manželky jednoho faraona z 20. dynastie. Její hrobka je jednoduchá, ale má nádhernou bohatou výzdobu. Jsou zde zobrazení strážci říše posmrtného života a Hathor, jak nilskou vodou polévá královnu, aby ji oživila.

Do skal bylo vytesáno kolem stovky skalních hrobek, z nichž bylo zpřístupněno veřejnosti pouze několik. K nim však patří i hrobka, kterou mnozí považují za dominantu Západního břehu – hrobka královny Nefertari. Nefertari („Nejkrásnější“) byla oblíbenou manželkou Ramesse II., faraona Nové říše. Znamením faraonova respektu vůči vlastní ženě je, že jí v Abú Simbel zasvětil i chrám, ve kterém je královna zvěčněna monumentálními sochami, které se velikostí rovnají jeho vlastním. Hrobka Nefertari je skvělým vyjádřením práce prováděné s opravdovou láskou.

Vlastní hrobku tvoří předsíň s přístavkem, další schodiště vede do pohřební komory. Každá plocha hrobky je vyzdobena zobrazeními královny, která je většinou oděná do splývajícího, částečně průsvitného bílého oděvu – ve společnosti bohů. Královnin sarkofág z růžové žuly byl původně umístěn uprostřed pohřební komory mezi dvěma sloupy. Když archeologové hrobku objevili, zbylo tu z něj pouze několik úlomků, protože vykradači hrobku vyplenili již ve starověku.

Hrobku objevil roku 1904 italský archeolog Ernesto Schiaparelli, který během svých vykopávek nalezl většinu hrobek v tomto údolí. Objev Nefertařiny hrobky patří k největším objevům egyptské archeologie. Restaurování hrobky financoval ústav Getty Research Institue, trvalo 5 let a bylo ukončeno v roce 1992.

Hrobka královny Nefertari je dokladem dokonalosti, k níž se umělecká malba ramessovského období propracovala. Pro díla je typická diskrétní elegance a rafinovanost, v níž se však objevují i některé konvenční rysy. To, že se malby dochovaly až do dnešních dnů, je jakoby důkazem věčnosti života.

Samotný Schiaparelli, který v době objevu hrobky byl již zkušený egyptolog, kterého nemohlo jen tak něco vyvést z míry, prý při pohledu na nádheru maleb oněměl. Celá hrobka je vlastně od vstupu cestou smrti do věčného Usirova království, kdy pohřební komora, kde ležela Nefertariina mumie, je konečnou stanicí na věčnosti.

Poslední hrobkou, kterou lze zde navštívit je hrobka prince Chaemuaseta. Byl knězem a jedním z nejstarších synů Ramesse III. Zastával také funkci Ptahova velekněze v Memfidě. Princ drží v rukou vějíř Chu z pštrosích per, znak jednoho ze svých titulů. Podle některých nápisů byl nejstarším královým synem a tedy možná i předpokládaným dědicem. Byl pohřben v této hrobce, ale nejspíš až za vlády Ramesse IV.

Údolí králů a Údolí královen

Na první pohled byste asi neřekli, že tato pustá skalnatá krajina s vyprahlými údolími ukrývá jedno z nejbohatších archeologických nalezišť na světě. Právě zde byli totiž pohřbívání snad všichni faraoni a královny žijící v období nejslavnějších staroegyptských dějin.

celý článek

 

Další články