Egyptská kuchyně

Pokrmy, s nimiž se v Egyptě setkáme, většinou nejsou typické jen pro tuto zemi, ale jedná se o arabská jídla běžná i v sousedních zemích Středního východu, tedy v Izraeli, Íránu, Libanonu nebo Turecku. Přesto existuje několik specialit, které jsou považovány za skutečně egyptské.

Arabská kuchyně zakazuje jedení vepřového masa a pití alkoholu, což tedy i Egypťané dodržují. Základem egyptského jídelníčku je rýže, pšenice, chleba, zelenina, z masa se jí převážně skopové, kozí a jehněčí, ale ničím neobvyklým nejsou kachny, husy, křepelky nebo holubi. Samozřejmě nechybí ani čerstvé ryby vylovené z Nilu, nebo Středozemního a Rudého moře.

Jedním z nejzákladnějších egyptských pokrmů je „ful“, známý také jako „ful medames“. Jde o vařené malé hnědé fazole, které jsou považovány za jídlo chudých. V Egyptě, kde žije velká část obyvatel pod hranicí chudoby, jsou nejpopulárnějším a nejčastějším jídlem. Ful byl údajně součástí jídelníčku i dávných faraonů. Fazole se ochucují olivovým olejem, citronové šťávy a koření se solí, pepřem a kmínem. Je možné k nim přidat také nakrájené vařené vejce. Fazole se podávají nejčastěji rozmačkané a namazané na chlebu „pita“. Vznikne tak jakýsi sendvič, který Egypťané s chutí pojídají ke snídani nebo k obědu.

Velmi oblíbená je v Egyptě také paštika „felafel“ (v Káhiře nazývaná tamija), vyráběná rovněž z fazolí, ale bílých, které jsou však sušené, kořeněné, ochucené a osmažené v oleji. Přestože je felafel běžný i v okolních zemích, převládá názor, že vznikl právě v Egyptě. Paštika felafel bývá k jídlu servírována vcelku na malém talířku, nebo se láme a vkládá do pity. Jako příloha může sloužit salát či malé kousky okurek známé jako „torši“. Luštěniny všeobecně jsou důležitou součástí egyptské stravy, kromě fazolí se připravuje také čočka nebo hrachové lusky. 

V Egyptě se často setkáte také s nadívaným baklažánem (begingan) nebo paprikami (filfil). Zeleninu je možné jíst teplou i studenou. Baklažán se většinou griluje, mele a ochucuje olivovým olejem, česnekem a „tahinou“, což je pasta ze sezamových semínek. Tyto ingredience se smíchají a vznikne pyré známé pod názvem baba Ghanou. Poměrně běžně se v Egyptě konzumují také masem plněné vinné listy „warak enab“. Masovou nádivku je možné doplnit ještě kořeněnou směs rýže, rajčat, cibule, máty a skořice. 

Základní egyptskou obilninou je sice pšenice, ale základ většiny jídel tvoří rýže. Občas se do jídla přidávají také velmi malé a jemné nudle, které mu dodají zvláštní chuť. Jakékoliv egyptské jídlo si nelze představit bez chleba. Chleba se v arabštině řekne „aish“, což znamená v překladu „život“. Chleba existuje mnoho druhů, ale nejčastěji je možné se setkat s kulatým plochým chlebem velkým jako talíř, který se peče z hrubé mouky. 

Co se týče masa, nejvyhledávanější je jehněčí. Mnohem méně obvyklé je hovězí a s vepřovým se nesetkáte vůbec, protože jej zakazuje stravovací zákon islámu. Vzhledem k tomu, že je maso v Egyptě poměrně drahé, podává se v malých plátcích grilovaných na ohni (kebab), nebo dotenka naklepané, dušené či mleté jako součást zeleninových nádivek. Oblíbená jsou kuřata, ale za delikatesu jsou považováni holubi a křepelky, které se konzumují hlavně v Alexandrii. 

Egypťané s oblibou jedí také pokrm známý jako „molochija“, který se vaří z listů zeleniny, která připomíná špenát. Listy se rozvařují do polévky a vytváří nevábnou lepkavou směs, která když se jí, mnoha lidem to připomíná teplé želé. Turisté toto jídlo nevyhledávají, ale místní jej baští s oblibou.

Posledním chodem bývá čerstvé nebo sušené ovoce – mohou to být banány, pomeranče, fíky, guava či datle. Egypťané jsou milovníky sladkého a tak se velké oblibě těší také moučníky, které jsou velmi sladké a obsahují hodně medu, mandlí, ořechů a rozinek. Běžný název pro pečivo naložené v cukru je baklava. Jde vlastně o vafle kladené do vrstev, plněné drcenými ořechy, pistáciemi a navíc ještě máčené v sirupu. Dalším běžným druhem sladkého pečiva je „konafa“, která se jí hodně během svátků a ramadánu. Na trzích můžete narazit na prodavače „muhalabiji“, která připomíná pudink, ale jde o smetanu zahuštěnou kukuřičným škrobem nebo rýží. Ochucuje se růžovou vodou a posype se sekanými ořechy nebo kokosem. Za ochutnávku stojí také pečivo „om ali“ prokládané ořechy, rozinkami, máčené ve smetaně, mléce a pečené v troubě.

K tradičním egyptským nápojům patří čaj „šaj“ a káva „alwa“, které se podávají při každé příležitosti. Jsou základem egyptské pohostinnosti a kultury.  Oba nápoje se pijí z malých skleniček a musí být horké, velmi sladké a silné. Čaj je většinou černý nebo mátový s lístky kroužícími na dně skleničky. Káva je často ochucována kardamomem. V Egyptě se můžete setkat také s nápojem ze sušených květů ibišku nazývaný „karkade“, který je rubínově

červený a velmi osvěžující. Může se pít horký či studený s ledem. K osvěžení skvěle poslouží také ovocné šťávy ze všech možných druhů ovoce. Nejčastěji je to guava, mango, pomeranč nebo citron. V chladnějších zimních měsících se velké oblibě těší „sahlab“. Tento mléčný nápoj je zahušťován hlízou orchideje, ochucen sekanými ořechy a skořicí.