Edfú – Chrám boha Hora

Edfú – Chrám boha Hora

V jižní části Horního Egypta se mezi Luxorem a Asuánem rozkládá tehdejší metropole Staré říše – opevněné město Edfú, které Řekové nazývali Apolónopolis Magna. Největší památkou tohoto města je krásný a velmi zachovalý Chrám boha Hora, pocházející z řecko-římského období.

Chrám postavený přesně podle principů stavitelství starověkého Egypta leží nedaleko břehů Nilu a je zasvěcen bohu Horovi. Se stavbou 137 metrů dlouhého chrámu se započalo za vlády Ptolemaia III., v roce 237 před naším letopočtem, což bylo dávno po ukončení zlaté éry faraonů. Základem pro chrám se stala svatyně z doby vlády Thumose III., z níž se kromě několika použitých bloků nic nedochovalo. Chrám se podařilo dokončit až o celých 200 let později díky Ptolemaiovi XII., otci Kleopatry. Ten je také vyobrazen na pylonu při aktu obětování zajatců bohu Horovi. Hlavní koncepce a struktura chrámu navazuje na staroegyptské chrámy, uvnitř najdeme velké množství síní a sálů.

Hor je považován za boha vzduchu, oblohy a někdy je dokonce i zosobněním samotného slunce. Bývá vyobrazován se sokolí hlavou, na sochách a obrazech se objevuje s dvojitou korunou Horního a Dolního Egypta. Chrám v Edfú se pyšní skutečně pozoruhodnou výzdobou, téměř celý je pomalován obrazy vyprávějícími legendu o bohu Horovi, o jeho zrození, způsobech jeho uctívání a najdeme zde také vyobrazení obřadu kladení základního kamene chrámu.

Až do poloviny 19. století byl chrám téměř úplně pohřben pod zemí, jeho interiér byl až po strop zasypán pískem. Dokladem toho je kresba od skotského umělce Davida Rogerse žijícího v letech 1796 až 1864. Přímo nad chrámem tehdy dokonce stála část vesnice Edfú. Teprve v roce 1860 se zakladatel egyptského káhirského muzea Auguste Mariette rozhodl v místě kopat a postupně se mu podařilo odkrýt celý chrám. Po tomto nálezu byla vesnice přemístěna a dnešní hliněné domy stojí na úrovni vrcholu ohrazeného areálu chrámu.

Jelikož je přístup k chrámu umožněn jen z jeho zadní strany, nemohou se návštěvníci při prvním pohledu kochat nádherným vstupním pylonem, na němž je vyobrazen faraon se zvednutým cepem, jak drží za vlasy nepřítele. Tomu přihlížejí bohové Hor a Hathor. Pylon nechal postavit Ptolemaios XII., který byl v pořadí již devátým panovníkem své dynastie, který přispíval na stavbu chrámu. Obě věže tohoto velkého vstupního pylonu jsou naprosto stejné, pouze zrcadlově obrácené, což je poměrně neobvyklé.

Po stranách vstupní brány stojí dvě velké sochy boha Hora v jeho sokolí podobě. Staří Egypťané věřili, že Hor je dítětem Esety a Usira – boha plodnosti, kterého nechal zavraždit jeho bratr Sutech – bůh chaosu. Hor však následně pomstil smrt svého otce v bitvě u Edfú, kde Sutecha zabil a nastolil v zemi pořádek. Tato strašlivá bitva se stala námětem pro většinu nástěnných reliéfů v interiérech chrámu, na kterých je Sutech vyobrazen jako malý krokodýl. Reliéfy tak vědcům poskytují jedinečné informace o tehdejší době.

Za mohutným pylonem se před námi otevírá rozlehlé dlážděné nádvoří, jež je ze tří stran lemováno kolonádou sloupů s různými hlavicemi. Zdobné sloupy byly však v dobách raného křesťanství na mnoha místech značně poškozeny. Dominantou nádvoří je kolosální žulová socha boha Hora v podobě sokola, jenž má na hlavě opět dvojitou královskou korunu Horního a Dolního Egypta.

Na čtvrté straně nádvoří se nachází dva hypostyly, tedy zastřešené síně, v nichž strop podepírají sloupy nebo pilíře. V každém hypostylu je 12 sloupů, za nimi pak chodba vedoucí k dlouhému, úzkému a přímému schodišti. Po 242 schodech se dá dostat až na střechu chrámu, odkud se naskýtá nádherný výhled na město, řeku Nil a vzdálená zelená pole. K tomu, abyste se až na střechu chrámu dostali, musíte mnohdy uplatit hlídače drobným bakšišem.

Chrám ukrývá také 4 metry vysokou Horovu svatyni vytesanou z jediného kusu šedé žuly. Na pravé straně se nachází průchod vedoucí do malého nezastřešeného nádvoří, odkud se po schodech můžete dostat do novoroční kaple. Přes celý strop kaple je vyobrazena modrá obloha, která má představovat bohyni Nut. V chrámu jsou ještě další malé místnosti, jako například knihovna, na jejichž stěnách je napsán seznam děl, které v minulosti obsahovala. Pro obyčejné lidi však byla tato díla nepřístupná. Další zajímavou místností je laboratoř s návody na výrobu mastí, léků či parfémů. Navštívit můžete také pokladnici, ranní komoru nebo dalších jedenáct místností zasvěcených mnoha egyptským bohům.

Městečko Edfú, kde se chrám nachází, se stává již pravidelným cílem jednodenních autobusových či lodních výletů. Jelikož chrám neleží přímo na břehu Nilu, ale je od kotviště lodí poněkud vzdálen, dá se k němu dostat buď pěšky, nebo pomocí drožek tažených koňmi. Za jízdu zaplatíte několik eur. Další útok na peněženky turistů čeká před vstupem do chrámu, kde se nachází turistický bazar plný nejrůznějších suvenýrů, sošek, ozdob a dalších věcí s typickými egyptskými motivy. Trhovci a pouliční prodejci bývají mnohdy neodbytní. Je to však dáno z velké míry také tím, že prodej suvenýrů je pro ně mnohdy jediným přilepšením k životu v tomto malém zaprášeném regionálním městě.

Další články o Egyptě na Světadílech 

- jap -

Článek byl zobrazen 33 361 krát.