Zpívající Memnónovy kolosy

Zpívající Memnónovy kolosy

Na západním břehu Nilu se na malém prašném prostranství nachází dvě sedící kamenné sochy faraona Amenhotepa III. Jde spíše o pozůstatky soch, které dříve zdobily a strážily vchod do největšího posmrtného chrámu v Luxoru. Sochy jsou tím jediným, co se z tohoto obrovského staroegyptského chrámu podařilo dochovat do dnešních dní.

Memnónovy kolosy zdobí již mnoho staletí západní břeh Nilu, kde se mimo jiné nachází také Údolí královen s chrámem královny Hatšepsovet.  Sochy jsou 18 metrů vysoké a každá váží okolo 700 tun. Byly vytesány z jednoho bloku kamene dovezeného z Gízy a z lomů Džebel el-Silsila na severu Asuánu. Ve starověku na sebe sochy přitahovaly velkou pozornost tím, že jeden z kolosů jakoby zpíval. Severnější ze soch vždy za úsvitu vyluzovala zvláštní až tajuplné zvuky a tak se lidé domnívali, že je ztělesněním nesmrtelného Memnóna. Ten údajně za úsvitu zdravil svou matku, bohyni rozbřesku Eos. Memnón byl postavou z řecké mytologie a Homér jej označil za etiopského krále.

Foto: Memnónovy kolosy

Dnes již tento zvuk slyšet není, ale archeologové se domnívají, že mohl vznikat díky prudkým změnám teplot, k nimž při východu slunce dochází. Přes póry kamene se tlačil vzduch a docházelo tak k prapodivnému kvílení. V roce 130 našeho letopočtu se na tento unikát přijel podívat dokonce císař Hadrián, který byl znám jako velký milovník historie a proto ho tato záhada velmi fascinovala. Zvuky ustaly v roce 170 po Kristu, kdy nechal kolos opravit římský císař Septimius Severus.

Nyní už víme, že tato kamenná „dvojčata“ znázorňují faraona Amenhotepa III., který vládl v období Nové říše. Sedící sochy mají ruce složené na kolenou a jejich pohled směřuje k východu a k řece Nil. U nohou kolosů se pak nachází ještě malé sochy, které mají představovat Amenhotepovu manželku Tiju a matku Mutemuju. Postranní desky trůnu jsou vyzdobeny malbami boha Hapy a vyobrazena jsou také jména faraona Amenhotepa III. i se všemi jeho tituly. Při troše zkoumání můžeme rozeznat také typické rostliny Dolního a Horního Egypta, tedy lotos a papyrus. Jsou symbolicky svázány ochrannými bohy z Théb – šlo o znázornění faktu, že panovník vládne sjednocenému Egyptu.

Foto: Memnónovy kolosy

Kolosy původně stávaly před vstupním pylonem do zádušního chrámu faraona. Jednalo se o chrám obrovských rozměrů, který byl podle archeologů dokonce větší než celý karnacký chrámový komplex. Jedinečné na něm bylo také to, že byl vystavěn na rovné planině. Bohužel byl však celý zničen. V dávných dobách byl neustále pustošen nájezdníky a dílo zkázy dokončila četná zemětřesení, která zemi ve starověku postihla. Nakonec z tohoto jedinečného chrámu zůstala jen hromada trosek, které byly postupně při každoročních nilských záplavách odplavovány neznámo kam. Ještě v době, kdy zdobil Západní břeh Nilu, byly pravidelně stoupajícími vodami veletoku zaplavovány jeho vnější síně a nádvoří. Suchá zůstávala pouze vnitřní svatyně. 

Foto: Memnónovy kolosy

Z chrámu se do dnešních dní podařilo dochovat zmiňované Memnónovy kolosy, nově postavenou stélu a několik soklů sloupů. Kdo by si chtěl na vlastní oči prohlédnout exponáty a sochy, které byly v tomto rozlehlém areálu nalezeny a které patřily k chrámu, může navštívit jedinečné Luxorské muzeum nebo Egyptské muzeum v Káhiře. V blízkosti Memnónových kolosů je možné obdivovat také chrám Medínit Habú.

- jap -

Další články z Egypta:
Velká sfinga v Gíze
Návštěva beduínů v oáze Feiran
Údolí králů a Údolí královen
Egypt – oblíbené výlety z pobřeží
Káhira - Citadela byla symbolem egyptské moci

Článek byl zobrazen 16 475 krát.