Velká sfinga v Gíze

Velká sfinga v Gíze

Sfinga – záhadné stvoření s tělem lva a lidskou tváří, kterou Arabové v minulosti nazývali Abú as-Hol, tedy „Otec hrůzy“. Těžko říct, jestli se jí lidé v dávných dobách opravdu tak báli, každopádně dodnes nepřestala ohromovat svět. Teorií o tom, proč vznikla a koho vlastně představuje, existuje mnoho a možná se nám nikdy nepodaří zjistit, která je pravdivá.

O sfinze se stále hodně diskutuje, je pravděpodobně nejznámějším symbolem tajemství a společně s pyramidami v Gíze představuje nejvýznamnější památku daleké minulosti. Někteří vědci tvrdí, že je předchůdkyní starověkého Egypta, jiní zase, že představuje artefakt ještě mnohem starší zaniklé civilizace. Nejvíce se však archeologové ztotožňují s tvrzením, že byla vytesána v období vlády krále Rachefa (2558 – 2532 před Kristem). S největší pravděpodobností tak jde o vyobrazení samotného krále. Lev je totiž odjakživa vzorem královské důstojnosti a hlava orámovaná splývajícím faraonským účesem nazývaným „nemes“ byla symbolem moci.

Sfinga ležící v blízkosti pyramid v Gíze na západním břehu Nilu byla vytesána z jednoho kusu kamene, nohy a tlapy byly sestaveny z obrovských kamenných bloků. Jde o skutečně kolosální dílo, která patří k nejstarším ve starověkém egyptském sochařství. Původní jméno sochy není známo, současné označení však pochází z řeckého slova „sfinx“, které znamená něco jako „obraz žijícího“. Mezi tlapami sfingy původně stávala ještě socha vykročeného panovníka i chrám, který nechal vystavět pravděpodobně také Rachef.

Sfinga je 74 metrů dlouhá, 6 metrů široká a v nejvyšším bodě dosahuje výšky 21 metrů. Orientovaná je přesně východo-západním směrem a její oči vzhlížejí k východu. Na čele je vyobrazen „ureus“ – královská kobra. Někdy mezi 11. a 15. stoletím přišla z doposud nezjištěných příčin o asi metr široký nos. Dnes existuje několik teorií pojednávajících o chybějícím nose. Pravděpodobně si jej jako tréninkový terč zvolili mamlúčtí dělostřelci. V minulosti sochu zdobil také dlouhý kamenný vous, který byl však zničen Napoleonovými vojáky. Přesto se sochu podařilo dochovat do dnešních dní, i když už si jen stěží dokážeme představit, jak asi vypadala v době svého vzniku. Tělo i tvář sfingy bývalo potřené načervenalou okrovou barvou.

V průběhu staletí mizela sfinga pod nánosy písku, který měl za následek značné obrušování jejích spodních částí. Mnoho lidí se pokoušelo sochu z písku vykopat. Okolo roku 1400 před naším letopočtem to byl dokonce faraon Thutmos IV. z 18. dynastie. Tomu se ji podařilo odkrýt až po přední tlapy a na počest svého úspěchu, nechal mezi tlapami sfingy vztyčit Snovou stélu ze žuly. Na stéle se nacházelo mnoho významných hieroglyfů, které informovaly o jeho činu. V římské době nechal sfingu vykopat i Markus Aurelius a Septimus Severus. Příroda však vždy zvítězila a písek postupně sochu zase zanášel. 

V 19. století sfingu znovu zpod nánosů písku až po hruď vyhrabal Ital Giovanni Battista Caviglio. Během odkrývání v roce 1818 objevil i popel z posledních posvátných ohňů, které zde hořely zřejmě v pozdním římském období. Caviglio odkryl i Thutmosovu stélu, ale poškodil na ní některé hieroglyfy. V písku se podařilo objevit i úlomky královského vousu sfingy. Část těchto úlomků byla v 19. století převezena do Britského muzea v Londýně. Kompletního vysvobození z písku se sfinga dočkala teprve v roce 1925 a od té doby je již trvale odkrytá. V roce 1990 proběhla na sfinze rozsáhlá rekonstrukce, v některých částech sochy je tak dnes vidět nový světlý kámen.

Mnoho lidí ani neví, že se pod sfingou nacházejí rozsáhlé komplexy chodeb a chrámů, které jsou propojovacími cestami mezi ní a pyramidami v Gíze. Vchod do těchto chodeb se nachází před sfingou v místě, kde v dávných dobách stával Rachefův chrám. Pod zemí se nachází dvě oddělené komory s devíti opěrnými sloupy. Tajným vchodem je možné se dostat ke spojovacím chodbám. Archeologický průzkum ukázal, že podzemní hlavní chodba vede k Velké pyramidě.

- jap -

Další články z Egypta:
Návštěva beduínů v oáze Feiran
Údolí králů a Údolí královen
Egypt – oblíbené výlety z pobřeží
Káhira - Citadela byla symbolem egyptské moci
Dovolená v El Gouna

Článek byl zobrazen 37 675 krát.