Egyptské muzeum opatruje dědictví faraonů

Egyptské muzeum opatruje dědictví faraonů

Prvotní nápad pro založení Egyptského muzea, které by soustředilo nejvýznamnější staroegyptské památky v jednotné sbírce, vznikl už ve 20. letech 19. století. Důvodem bylo zabránit vyvážení vzácných egyptských artefaktů do zahraničí a přilákat do země turisty.

Slavné Egyptské muzeum najdou milovníci egyptologie přímo uprostřed Káhiry na rušném náměstí  Midan Tahrir. O založení a vznik muzea se v roce 1858 nejvíce zasadil francouzský zakladatel egyptské památkové správy August Mariette. Současná budova muzea je již pátým a snad i definitivním místem této jedinečné sbírky staroegyptského umění. Egyptolog Mariette se však dokončení muzea nedožil, jeho hrobka je však významnou dominantou zahrady.

Návštěvnost v počátcích otevření Egyptského muzea nebyla příliš valná. Zájem se soustředil především ze strany archeologů a dalších odborníků. Změna nastala po objevení neporušené hrobky mladičkého faraona Tutanchamona v Údolí králů v Thébách. Obsáhlý poklad z hrobky byl převezen do Egyptského muzea a rázem bylo o návštěvnost postaráno. Neuvěřitelné množství lidí mělo zájem uvidět na vlastní oči nádheru, kterou spatřil při otevírání hrobky její objevitel Howard Carter.

Od chvíle slavnostního otevření dne 15. listopadu 1902 byla původní budova muzea několikrát přestavována. Důvodem byl především stálý nárůst exponátů, jejichž počet se za sto let více než ztrojnásobil na současných více než 120 tisíc výstavních kousků. Svým návštěvníkům poskytuje muzeum výklad o historii starého Egypta a snaží se přiblížit jim pochopení celé egyptské kultury v maximálním rozsahu. Přesto je téměř nemožné celou expozici prohlédnout úplně celou.

Autor: Simon Taylor

Návštěvníci se mohou v množství exponátů snadno ztratit nebo být jimi zahlceni. Ne všechny vystavené artefakty mají popisky, některé jsou velmi stručné, případně jsou vyvedeny v arabštině, francouzštině, v lepším případě v angličtině. Dobrým tipem je předem si prostudovat mapku muzea a ještě před návštěvou si poznamenat exponáty, které vás zajímají nejvíce. Muzeum není příliš velké a plán prvního patra i přízemí je docela jednoduchý. V přízemí jsou sbírky uspořádány chronologicky počínaje kolekcí ze Staré říše, dále přes Střední a Novou říši až po řecko-římské období. Schodiště na jihovýchodní straně dvorany zavede návštěvníky do prvního poschodí, kde mají exponáty uspořádání tematické.

Interiér muzea je symetricky uspořádaný kolem centrální haly a pojatý jako otevřený prostor, ve kterém se může návštěvník volně pohybovat mezi skvosty staroegyptského umění. Osvětlení interiéru je vyřešeno proskleným stropem nad centrální halou a mohutnou kupolí s širokými okny nad velkou galerií.

Centrální nádvoří muzea je značně rozlehlé a oplývá reprezentativními památkami z faraonského období egyptských dějin. Nejstarším exponátem je tu vápencová socha krále Džosera pocházející z 27. století př. n. l. Je tu také umístěna kopie Rosettské desky, která byla klíčem k rozluštění tajemství hieroglyfů. Její originál přes mnohé protesty egyptských úřadů stále dlí v britském muzeu v Londýně. Nejvýznamnějším exponátem dvorany je malovaná podlaha z amarnského období s popisem exponátu, což ve zdejším muzeu není úplně obvyklé.

Nejcennější památky z Tutanchamonova hrobu, včetně slavné zlaté posmrtné masky, jsou dnes soustředěny v prvním patře Egyptského muzea. Poklady faraóna Tutanchamona patří bezesporu k nejúchvatnějším exponátům muzea. Slavnou zlatou Tutanchamonovu masku a sarkofág opravdu nelze vynechat. Jejich prohlídku si klidně můžete ponechat až na závěr, protože jistě předčí vše ostatní, co si předtím vyberete. Dalším velkým lákadlem muzea bude určitě Expozice královských mumií. Tady spatříte na vlastní oči řadu nejslavnějších faraónů včetně Ramesse II. Po prohlídce lidských mumií možná bude zajímavé navštívit síň, kde jsou uloženy mumie zvířat.

Autor: Tybo

Pozoruhodná je i sbírka artefaktů z období vlády faraona Achnatona v galerii Amarny uprostřed severního křídla. Za jeho vlády měl umělecký styl zvláštní zaměření, které je viditelné na sochách faraona. Je to především znatelné velké břicho, téměř ženské boky a stehna, a prodloužená lebka. Naproti tomu však hlava Achnatonovy manželky Nefertiti, vytesaná z bazaltu, působí velmi přirozeně a svou exotickou krásou by zaujala nejednoho dnešního fotografa pracujícího pro módní časopisy.

Muzeum je otevřeno denně od 9 do 17 hodin s výjimkou ramadánu, kdy je návštěvní doba pouze do 15 hodin. Připravte se však na to, že největší nápor nastává právě po 9 hodině ráno, protože svou prohlídku tu začíná značná část turistických organizovaných skupin. Máte-li v úmyslu vydat se do muzea po své ose, určitě se snažte této době vyhnout. Při individuální návštěvě můžete využít služby místních průvodců nebo si za poplatek půjčit audio průvodce. Za příplatek můžete i pořídit fotografie, ale bez použití blesku, což pracovníci muzea pečlivě střeží. Své dokumentaristické vášně můžete uspokojit i videokamerou, ale příplatek za ni je podstatně vyšší.

-ar-

Článek byl zobrazen 10 400 krát.