Egyptské pyramidy

Egyptské pyramidy

Jedněmi z nejpodivnějších a také nejobdivovanějších staveb na světě jsou jistě egyptské pyramidy patřící k sedmi divům antického světa. Jako jediné z těchto starodávných památek se však dochovaly až do dnešních dní. Stále tak svými rozměry, tvarem a tajemnou historií ohromují návštěvníky této severoafrické země.

Snad žádný turista při návštěvě Egypta nevynechá prohlídku pyramid, které se tyčí do nebes jako pyšné svědectví stavebního umu starých Egypťanů. Většina lidí si však vybaví pouze pyramidy v Gíze, ale na území státu se nachází celkem 138 známých i méně známých pyramid. Budovaly se ve starověkém Egyptě po dlouhých 1500 let, především v období staré a střední říše vlády faraónů, tedy od 3. až po 18. dynastii panovníků. Stáří pyramid je opravdu ohromné, přečkaly několik tisíciletí a vypadá to, jako by na ně čas neměl téměř žádný vliv. Tyto obří divy starověku zde stály mnohem dříve, než se narodil Ježíš Kristus a v současnosti existují téměř 5000 let. Teprve od 19. století jsou však v popředí zájmu archeologů z celého světa, kteří se snaží zjistit, jak a proč vlastně vznikly.

Kolik se v Egyptě v dávných dobách ve skutečnosti pyramid nacházelo, se dnes již nedozvíme, mnohé nebyly doposud objeveny, jiné už zcela zanikly. Pyramidy ve většině případů nejsou samostatnými izolovanými stavbami, ale jsou součástí pyramidových komplexů. Kromě pyramid samotných, patřily do těchto komplexů ještě zádušní chrámy, svatyně a tzv. satelitní pyramidy. Tyto komplexy měly velký náboženský, ideologický, politický a hospodářský význam. Způsob, jakým byly tyto obrovské jehlanovité stavby ve starověku stavěny, zůstává dodnes velkou záhadou. Odhaduje se však, že na vzniku jedné pyramidy se musela podílet až čtvrtina všech obyvatel země. Poté, co byla pyramida dokončena, začala v jejím okolí vznikat tzv. pyramidová města, do kterých bylo soustředěno veškeré zázemí.

V období Staré říše vznikaly v okolí pyramid rozsáhlé nekropole, kde byly uloženy hrobky členů královských rodin, dvorních hodnostářů a nejrůznějších příslušníků společenské elity. V období Nové říše se již pyramidy stavěly samostatně a staly se jakýmisi soukromými hrobkami faraonů. Nejstarší vládci první a druhé dynastie si nechávali budovat obdélníkové hrobky zvané „mastaby“, teprve později se přišlo s nápadem hrobky v podobě pyramidy. Faraoni byli považováni za žijící bohy, kterým je ve smrti souzeno připojit se k dalším bohům, které Egypťané uctívali. Tito egyptští panovníci si během života stavěli své posmrtné příbytky. Pyramidy byly tvořeny rozsáhlými komplexy podzemních síní, ve kterých se nacházelo vše možné, co by mohli panovníci po smrti potřebovat, včetně potravin, nádob a šperků.

Největší a nejznámější - pyramidy v Gíze

V letech 2700 až 2560 před Kristem byly postaveny pyramidy v Gíze, které jsou dnes nejznámějšími a nejzachovalejšími pyramidami v Egyptě. Vznikly za vlády 4. dynastie, tedy ve vrcholném období stavitelů pyramid a patří k nejslavnějším památkám Egypta. Právě ony jsou jedinými památkami, které se podařilo dochovat z původních sedmi antických divů světa. Leží na náhorní plošině uprostřed pouště, asi 8 kilometrů od centra Káhiry. Městská zástavba se však neustále rozrůstá a tak jsou lidská obydlí pyramidám již téměř nadosah. Dostanete se k nim pohodlně po frekventované čtyřproudé silnici. Pokud vám nestačí pohled na exteriér pyramid, můžete se vydat na průzkum vnitřních chodeb tří hlavních pyramid. O vstupenky do interiéru je však velký zájem a každý den je vstup povolen pouze třem stovkám návštěvníků.

Tuto prohlídku by si však měli rozmyslet lidé trpící klaustrofobií nebo srdečními potížemi. V současnosti je přísně zakázáno pokoušet se na pyramidy vystoupat a to z důvodu ochrany památky i bezpečnosti turistů.

Cheopsova pyramida

Největší z pyramid v Gíze je Cheopsova pyramida stará 4400 let, která se původně tyčila do výšky 146,6 metru. Je tak obrovská, že by se do ní podle odhadů vešlo najednou celé Westminsterské opatství, londýnská katedrála sv. Pavla, chrám sv. Petra v Římě i katedrály ve Florencii a Miláně. Vystavěna byla ze dvou a půl milionu kamenných kvádrů, z nichž každý vážil asi dvě a půl tuny. Jednotlivé kvádry nebyly nijak spojovány, jsou však k sobě přiloženy tak těsně, že nenajdete ani škvírku, kterou byste prostrčili jehlu. Císař Napoleon dokonce spočítal, že stavba obsahuje tolik kamene, s jehož použitím by se dala kolem celé Francie vystavět metr vysoká zeď. Cheopsova (někdy nazývána také Chufevova) pyramida se stavěla asi 30 let a pracovalo na ní přibližně 100 tisíc mužů - otroků. Až do 19. století byla nejvyšší stavbou světa, ale jelikož jí byl později sejmut vrcholový blok, dosahuje dnes výšky 138 metrů.

Jako první vstoupil do Cheopsovy pyramidy v 9. století egyptský vládce chalíf Abduláh al-Mamún, který doufal, že v ní najde poklad. Tak se ale nestalo, hrobka byla již prázdná. Archeologové si tak dodnes lámou hlavu jak je to možné, když neexistují žádné důkazy o tom, že by byla hrobka někdy předtím vyloupena. Mamún tehdy do pyramidy vyboural otvor, kterým dnes do nitra stavby vstupují turisté. Původní vchod se nachází ve výšce 16,5 metru nad zemí. Uvnitř pyramidy se před vámi otevře Královnina komora, Velká galerie a Hlavní králova pohřební komora, v níž byl nalezen sarkofág patřící s největší pravděpodobností samotnému vládci Cheopsovi.

Poblíž Cheopsovy pyramidy byly v roce 1954 objeveny jámy, v nichž byly uloženy části rozměrné lodi. Celkem loď tvořilo 1224 dřevěných dílů, které archeologové dávali dohromady celých 10 let. Nakonec se jim toto plavidlo z libanonského cedru podařilo sestavit a dnes si jej můžete prohlédnout ve speciálním Muzeu sluneční bárky, které se nachází na jižní straně pyramidy. Pravděpodobně jde o nestarší nalezené a dochované plavidlo na světě. Funkce lodi však zůstává dodnes nejasná, je možné, že vezla faraonovo tělo do Gízy k nabalzamování, ale rovněž mohlo jít o symbolický „sluneční člun“, který vozil ducha faraona po nebesích. Možné je však také to, že ještě za faraonova života loď sloužila jako reprezentativní plavidlo. V okolí Velké pyramidy jsou rozesety ještě tzv. Pyramidy královen“, které sloužily jako hrobky pro matku, manželky a dcery faraona. Původně zde stávaly čtyři tyto malé pyramidy, ale do dnešních dní se podařilo dochovat jen tři.

Chefrenova (Rachefova) pyramida

Další z pyramidového komplexu v Gíze je Chefrenova či Rachefova pyramida, kterou nechal postavit Cheopsův syn Chefren. Jelikož stojí na vyvýšeném místě, zdá se, že je větší než pyramida Cheosova, ale není tomu tak – dosahuje výšky 136 metrů. Lehce ji rozpoznáte díky hladkému vápencovému plášti na jejím vrcholu. Původně byly všechny pyramidy v Gíze pokryté bílým leštěným vápencem, toto obložení však bylo později strhnuto a využilo se na výstavbu káhirských paláců. Chefrenovu pyramidu si můžete prohlédnout i zevnitř, objevíte v ní pohřební komoru.

Menkaureova (Mykerinova) pyramida

Nejmladší a také nejmenší ze tří dominantních pyramid v Gíze je pyramida Menkauerova měřící pouhých 62 metrů. Postavit ji nechal Chefrenův syn Menkaure a dnes ji poznáte podle charakteristické „jizvy“ na její severní straně. Tato trhlina je dílem Mamlúků, kteří se ve 12. století po dobu 8 měsíců pokoušeli do pyramidy udělat díru. Nakonec snahu vzdali a pyramidu ponechali v takovém stavu. Jako první se nakonec do Menkauerovy pyramidy dostali vykradači hrobů, kteří ji na mnoha místech poškodili. Uvnitř si můžete prohlédnout pohřební komoru, v níž byl nalezen čedičový sarkofág, který byl během převozu do Anglie utopen v moři.

Neodmyslitelnou součástí pyramidového komplexu v Gíze je socha Sfingy – stvoření s tělem lva a tváří člověka. Podle doby jejího vzniku, za vlády krále Rachefa, se odhaduje, že by mohla být zpodobněním samotného panovníka. Každopádně je nejstarším a skutečně ohromujícím dílem starověkého egyptského sochařství. Byla vytesána z jednoho kusu kamene, je 74 metrů dlouhá, 6 metrů široká a v nejvyšším bodě dosahuje výšky 21 metrů. Mezi 11. a 15. stoletím přišla záhadným způsobem o nos, výrazně ji poškodili také Mamlúkové a Napoleonovi vojáci. V průběhu staletí Sfinga opakovaně mizela pod nánosy písku, trvale je odkrytá od roku 1925. V roce 1990 se dočkala rekonstrukce.

Nejstarší - pyramidy v Sakkáře

Jedním z nejbohatších archeologických nalezišť v Egyptě je Sakkára ležící 24 kilometrů od Káhiry. Oblasti vévodí Džoserova pyramida z roku 2648 před Kristem, která je považována za nejstarší kamenný monument na světě, jež se podařilo dochovat do dnešních dní. Od pyramid v Gíze liší Džoserova pyramida tím, že je stupňovitá a nedosahuje tak ohromných rozměrů. Její základna se rozkládá na ploše 125 x 109 metrů a na výšku hrobka měří 62 metrů. Přesto je uznávaná jako obrovský architektonický úspěch své doby. Pro egyptského krále ji postavil architekt Imhotep, který na sebe navršil pět kamenných mastab, přičemž každá vyšší mastaba byla logicky menší, než mastaby nacházející se pod ní. Tímto „jednoduchým“ způsobem vytvořil strukturu pyramidy.

V Sakkáře si můžete prohlédnout také pozůstatky Venísovy pyramidy, která je hrobkou posledního krále 5. dynastie. Uvnitř pyramidy byly v roce 1881 objeveny hieroglyfy a rozsáhlé prostory. V současnosti je pyramida pro návštěvníky uzavřena. Nedaleko stojí Tetiho pyramida, která se již bohužel nachází ve značném stupni rozpadu. I když nevypadá nijak atraktivně, uvnitř ukrývá dobře dochované prostory obložené bílým kamenem, který je popsán hieroglyfy. Ukrývá také skladovací místnosti a komoru s královým sarkofágem, jež je jedním z nejstarších v Egyptě.

Nejhůře dochované – pyramidy v Abusíru

Pokud byste se z Káhiry vydali směrem na jih, po pár kilometrech byste dorazili do Abusíru, kterému dominují tři pyramidy patřící méně známým králům a královnám 5. dynastie. Dvě z pyramid jsou bohužel již v tak špatném stavu, že nemohou být zpřístupněny veřejnosti. Navštívit můžete pouze nejseverněji položenou Sahureovu pyramidu postavenou v letech 2487 – 2475 před naším letopočtem. Její stěny zdobí reliéfy zobrazující faraonovy vítězné bitvy. Na východní straně pyramidy jsou k vidění ještě fragmenty Sahureova zádušního chrámu.

Největší pyramidou v Abusíru je, nebo spíše byla, Neferirkareova pyramida situovaná v jižním cípu archeologického areálu. Hlavním důvodem, proč se z ní podařilo dochovat jen vnitřní kamenné jádro, je fakt, že byla narychlo dostavěna pomocí málo odolných hliněných cihel. Mnohem lépe se podařilo dochovat zádušní chrám, v němž byly objeveny papyrové svitky popsané hieratickým písmem, které vědcům daly možnost nahlédnout do běžné administrativní činnosti v chrámech. V současnosti si tyto svitky můžete prohlédnout v Britském muzeu v Londýně. Pro Neferirkareova syna byla v letech 2445 – 2421 před Kristem postavena Niuserreova pyramida, která je však dnes v dosti špatném stavu.

Nejpodivnější – pyramidy v Dahšúru

Nedaleko egyptské metropole se rovněž rozprostírá archeologická lokalita Dahšúr, v níž najdete menší pyramidové pole, na němž kdysi stávalo jedenáct pyramid. Dnes zde uvidíte pouze pět pyramid dochovaných v nepříliš dobrém stavu. Možná proto sem nejezdí příliš turistů, ale prohlídka určitě stojí za to. Oblast byla turistům zpřístupněna již v 90. letech 20. století.

Pro faraona Snofreva, který byl otcem faraona Cheopse, jež má pyramidu v Gíze, byla vystavěna tzv. Lomená pyramida. Tato stavba je prvním nezdařeným pokusem o vystavění jehlanovité pyramidy. Má typický a ojedinělý „lomený“ tvar, který vznikl chybným vyměřením stavby. Původně se totiž začala budovat se sklonem 55 stupňů, v polovině stavby však byly zjištěny architektonické nesrovnalosti. Pyramida byla příliš strmá a tak musela být dokončena pod menším úhlem. Na stavbě je patrné také původní obložení z bílých vápencových desek. Lomená pyramida není otevřená pro veřejnost.

Velmi zajímavá je rovněž Severní pyramida, známá spíše pod názvem Červená pyramida. Také ona byla budována pro Snofreva, ale na ní je již patrné, že se stavitelé poučili z chyb, které nadělali na Lomené pyramidě. Červená pyramida se tyčí do výšky 104 metrů a je tak třetí nejvyšší pyramidou v Egyptě. Původně byla hrobka obložena bílým vápencovým obkladem, který byl však ve středověku rozkraden. Tím se odhalila načervenalé kameny, z nichž byla postavena a od té doby nese název Červená pyramida. Návštěvníci se mohou vydat na prohlídku tří pohřebních komor, které ukrývá.

Podle barvy použitého stavebního materiálu byla pojmenovaná také Černá pyramida, která je dnes ale bohužel k nerozeznání od hromady kamení. Byla vybudována pro faraona Amenemheta III. a jeho rodinu, ale její stavitelé nešťastně sáhli po nepálených cihlách. Jak se později ukázalo, začaly do sebe cihly nasávat spodní vodu, což odstartovalo postupný rozpad celé pyramidy. Jediné, co si z ní dnes můžete prohlédnout, je její 75 metrů vysoké torzo.

Nejzapomenutější – pyramidy ve Fajjúmu

Přibližně 100 kilometrů jižně od Káhiry se rozkládají čtyři pyramidová pole ve Fajjúmu. Stojí zde tři hlavní pyramidy Hawara, Láhún a Lišt, které však zůstávají stranou zájmů jak turistů, tak i egyptologů. Přitom právě v pyramidě Hawara byly na počátku 19. století objeveny tzv. Fajjúmské mumiové portréty, zobrazující portréty lidí ukládaných do hrobů. Portréty byly malovány na dřevěné desky připojované k mumiím. Celkem jich zde bylo objeveno 146 a vznikly mezi prvním až třetím stoletím před Kristem. Velká část z nich je nyní vystavena v Egyptském muzeu v Káhiře. Součástí fajjúmského areálu je také třístupňová Medúmská pyramida, kterou údajně nechal postavit Snofrev, vládce Dahšúru. Nezájem o tuto lokalitu je s největší pravděpodobností způsoben tím, že jsou místní stavby již značně poničené a tudíž i nepřístupné.

Sakkára, pohřební město

Sakkára je nejstarší a nejrozsáhlejší faraónské pohřebiště, které se rozkládá na západním břehu Nilu na okraji Libyjské pouště necelých 30 km od Káhiry. Dnes je nejbohatším místem vykopávek v Egyptě. Této archeologicky bohaté lokalitě dominuje stupňovitá Džoserova pyramida, která byla vůbec první egyptskou pyramidou.

celý článek

 

Pyramidy stále tajemné

Pyramidy. Snad každý o nich slyšel, každý je viděl alespoň na fotografii nebo ve filmu. Staly se synonymem Egypta. Ačkoliv pyramidy jsou i na jiných místech světa (a jak se poslední dobou ukazuje, na více, než jsme si mysleli), ty egyptské jsou určitě nejznámější.

celý článek

 

Další články