Pyramidy stále tajemné

Pyramidy stále tajemné

Pyramidy. Snad každý o nich slyšel, každý je viděl alespoň na fotografii nebo ve filmu. Staly se synonymem Egypta. Ačkoliv pyramidy jsou i na jiných místech světa (a jak se poslední dobou ukazuje, na více, než jsme si mysleli), ty egyptské jsou určitě nejznámější.

V Egyptě je pyramid docela hodně (podle posledních údajů 96), některé jsou poměrně zachovalé, z jiných zůstaly jen ruiny. Nejnavštěvovanější jsou ovšem 3 pyramidy v Gíze, na předměstí Káhiry.

Největší ze všech je tzv. Velká nebo také Cheopsova či Chufuvova pyramida. Původně byla 146,5 metrů vysoká, dnes je kvůli zubu času a zejména „díky“ lidským aktivitám zhruba o 10 metrů menší. Rovněž tak základna se zmenšila z 230,38 metru na 227,5 metrů, neboť chybí původní obložení z bílého leštěného vápence. Stavbu tvoří na 2,3  milionu kvádrů, z nichž většina váží kolem 2,5 tuny. Kromě vápencových kvádrů jsou však v nitru pyramidy také žulové bloky o hmotnosti 40-70 tun, které byly vyzvednuty až do výšky 70 metrů. Uvnitř stavby jsou dále rozmístěny nepravidelně komory naplněné pískem, sloužící pravděpodobně k rozložení tlaků. Díky tomu je pyramida stabilní i při zemětřesení. Celková hmotnost stavby se odhaduje na více než 6 miliónů tun.

O Velké pyramidě se všeobecně tvrdí, že je to hrobka faraóna Cheopse (Chufua), který ji nechal postavit v období své vlády v letech 2 551 – 2 528 př. n. l. Ve skutečnosti nic z toho není jisté. Zpochybňováno je nejen stáří pyramid, ale také jejich účel. Nemáme totiž přesvědčivý důkaz, že pyramidy opravdu sloužily jako hrobky, a pokud ano, zda se tak nestalo až dodatečně, stovky nebo dokonce tisíce let po jejich vzniku. Oproti častému laickému přesvědčení tu nikdy nebyly nalezeny žádné mumie (ty pocházejí většinou z pohřebiště v Údolí králů). Tzv. faraónův sarkofág byl objeven prázdný, bez víka a bez známek předchozího porušení, už při prvním průniku do pyramidy (v roce 820 n. l.), proto se spekuluje, zda je opravdu sarkofágem. Někteří vědci na základě geologických a dalších výzkumů tvrdí, že pyramidy v Gíze mohou být staré až 10 tisíc let. To by ovšem znamenalo, že dosavadní teorie o historii lidstva jsou neplatné, a proto se většina klasických egyptologů takovýmto tvrzením brání.

Podobně je tomu u dalších dvou gízských pyramid. Tzv. Chefrénova (Rachevova) je vysoká 136,6 metru (původně 143,5 m) a na její části se ještě dochovaly pozůstatky původního povrchu. Nejmenší z trojice je s 66,45 metry pyramida zvaná Menkaureova. Kromě těchto tří se v Gíze nachází ještě několik drobnějších „satelitních“ pyramid. V žádné z nich se však po jakýchkoliv ostatcích či tělech zemřelých nenašly ani stopy.

K záhadám patří rovněž složitý systém místností a chodeb uvnitř pyramid i v jejich podzemí. K čemu např. sloužily úzké šachty? Jedni tvrdí, že k větrání nebo astronomickým pozorováním, podle jiných šlo o cesty pro faraónovu duši. Ale proč by potom byly šachty zaslepené, jak ukazují poslední výzkumy? Aby nebylo záhad málo, rozmístění pyramid odpovídá vzhledu souhvězdí Orion na obloze – ale před 10 tisíci lety… A což teprve Sfinga?

Pokud se budete chtít na pyramidy podívat, nepočítejte s tím, že na to budete mít klid. Míří sem obrovské množství turistů, navíc se vám budou neustále nabízet různí samozvaní průvodci, dohazovači projížděk na velbloudech, prodavači suvenýrů atd. Nenechte se však rušit a vychutnejte si monumentalitu staveb, které už po tisíce let vrhají znepokojivý stín na naše poznatky o vlastní minulosti.

- mh- 

Další články z Egypta: 
Dovolená v Egyptě v době nepokojů
Zpívající Memnónovy kolosy
Tutanchamonova hrobka – objev, který vyvolal šílenství
 

Článek byl zobrazen 26 412 krát.