Gíza - informace o městě

Gíza - informace o městě

Gíza (arabsky el-Gīzah) ležící na západním břehu Nilu je třetím největším městem Egypta a jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v zemi. Rozkládá se ve vzdálenosti asi 20 kilometrů od metropole Káhiry a společně s ní a dalšími městy Helwán a Šubrá al-Chejma vytváří metropolitní oblast Velká Káhira, v níž žije okolo 3, 5 milionů obyvatel. Město Gíza je tak často označováno za předměstí či jednu z městských částí Káhiry.

Město samotné až tolik pozornosti nepřitahuje, jakožto spíše rozsáhlé archeologické naleziště na jeho okraji, kde se do nebe tyčí obrovské pyramidy, jež jsou jedněmi z nejpozoruhodnějších staveb světa. Jsou památkou na období starověkého Egypta, kdy byly součástí Memfiské nekropole. Své honosné hrobky si zde před 4500 lety nechali vybudovat faraoni 4. dynastie - Cheops, Chefren a Menkaure, tedy otec, syn a vnuk. Součástí tohoto obřího komplexu jsou rovněž četné chrámy, které se však dochovaly jen z části. Pyramidy v Gíze jsou také jediným ze sedmi antických divů světa, který se podařilo dochovat do dnešních dní. Jsou tak zapsány na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. Představují symbol Egypta a jsou snad nejznámější památkou na světě.

Nejvyšší stavbou v Gíze je Cheopsova pyramida, která je považována za vrcholné dílo své doby. Byla postavena faraonem Cheopsem, který je někdy nazýván také Chufev. Pyramida byla postavena z 2,3 milionů kvádrů a dosahuje výšky 137 metrů – původně však byla ještě vyšší, údajně měřila 146 metrů. V sousedství této pyramidy se nachází Muzeum sluneční bárky, v němž je uložen 43 metrů dlouhý člun z cedru nalezený nedaleko Cheopsovy pyramidy. Údajně jde o nejstarší plavidlo na světě, které mělo sloužit k přepravě faraona do podsvětí. Druhá největší je Chefrenova (též Rachefova) pyramida měřící 136,5 metrů, která je charakteristická svou bělavou špičkou obloženou zbytky vápence. Nejmenší z hlavní trojice je pyramida faraona Menkaurea tyčící se do výšky 62 metrů. Další stavbou, kterou je nutné v souvislosti s Gízou zmínit, je samozřejmě také Sfinga, jedinečná socha v podobě lva s lidskou hlavou, která je 74 m dlouhá, 6 m široká a 21 m vysoká.

Doporučujeme: Pyramidy v Gíze - další informace

V současnosti město žije především z turistického ruchu, který neustále přispívá k rozvoji infrastruktury. Již od 18. století zde dochází k výstavbě nových silnic, domů a ulic. V současnosti je Gíza protkána spletitou sítí silnic, železnicí i linkami metra, které se napojují na sousední Káhiru. Zájem o starověké památky je neustále obrovský a tak se Gíza může těšit na příliv financí i do budoucna. Neutuchající zájem o pyramidy má však za následek, že se z tohoto místa již pomalu vytratila jeho tajuplná atmosféra. Je téměř nemožné se v klidu kochat majestátností staveb, aniž byste nenarazili na davy turistů s fotoaparáty. Hemží se to zde lidmi od rána až do večera. Návštěvníci jsou navíc neustále atakováni prodejci suvenýrů a nabízeči projížděk na velbloudech či na koních.

Zajímavostí města je zoologická zahrada, která byla otevřena již v roce 1891 a byla tak jedinou v celé Africe i ve Středomoří. Gíza je oblíbená také pro poměrně velké množství parků, které jsou příjemným místem k odpočinku. Pokud jde o průmysl, tak je v Gíze zastoupen především chemický a strojní, významné jsou továrny na výrobu cigaret. Gíza je však také významným univerzitním městem. Od roku 1924 zde sídlí Káhirská univerzita, kde studují nejen Egypťané, ale i mládež ze Středomoří. Ve městě je však dostatek i dalších institutů vyššího vzdělání, stejně tak jako klasických a mateřských škol.

Velká sfinga v Gíze

Sfinga – záhadné stvoření s tělem lva a lidskou tváří, kterou Arabové v minulosti nazývali Abú as-Hol, tedy „Otec hrůzy“. Těžko říct, jestli se jí lidé v dávných dobách opravdu tak báli, každopádně dodnes nepřestala ohromovat svět. Teorií o tom, proč vznikla a koho vlastně představuje, existuje mnoho a možná se nám nikdy nepodaří zjistit, která je pravdivá.

celý článek

 

Další články