Eisleben a Wittenberg - po stopách německé reformace

Mezi památky světového kulturního dědictví UNESCO v Německu patří i památníky Martina Luthera v Eislebenu a Wittenbergu. Na seznamu jsou od roku 1996. Zahrnují domy a kostely, které mají vztah k životu významného reformátora a jeho spolupracovníka Melanchtona.

Eisleben i Wittenberg bývají často zmiňovány jako „Lutherstadt“ (Lutherova města), obě leží ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. V Eislebenu se Luther narodil a zemřel, ve Wittenbergu působil a učinil z něj středisko německé reformace.

Martin Luther byl německý teolog, kazatel a reformátor, zakladatel protestantismu, autor řady duchovních, politických, pedagogických spisů, církevních písní a překladů. Jeho nejvýznamnějším dílem je překlad Bible do němčiny.

Eisleben

Menší město leží 28 kilometrů západně od Halle. 10. listopadu 1483 se zde v domě číslo 16 na Seminarstrasse narodil Martin Luther jako jedno z devíti dětí horníka. Bohatý život významného muže ve stejném městě i skončil, stalo se tak 18. února roku 1546 na náměstí Andreaskircheplatz 7. Oba domy jsou dnes přístupné jako památníky Martina Luthera, zahrnují sbírky jeho dopisů, portrétů, textů apod.

Foto: Eisleben

Luther vyrůstal v chudých poměrech, spojených s tvrdou výchovou. Jeho otec se však postupně vypracoval na úspěšného podnikatele a tak umožnil synovi studium filozofie na univerzitě v Erfurtu. Po získání titulu magistra se Luther zapsal ještě na studia práv, krátce nato ale vstoupil do augustiniánského kláštera v Erfurtu a v roce 1507 byl vysvěcen katolickým knězem. Poté už jeho cesty mířily do Wittenbergu...

Wittenberg

Luther přišel do Wittenbergu krátce po svém vysvěcení, od roku 1508 přednášel na zdejší univerzitě filozofii a později i teologii. V roce 1512 se stává doktorem teologie a získává doživotní biblickou profesuru, od roku 1513 začíná ve Wittenbergu kazatelskou činnost. V tomto období Luther překonává své pochybnosti a při studiu Písma dospívá k poznání, že Boží milost platí pro každého, kdo ji vírou přijme. Zkušenosti s rozporem mezi svým svědomím a oficiálním učením tehdejší církve a její praxí vedou Luthera k uveřejnění 95 tezí, určených pro akademickou diskusi, které zejména kriticky reagovaly na praxi odpustků. Stalo se tak ve Wittenbergu 31. října 1517. Teze, které se bez vědomí Luthera rychle rozšířily, vyvolaly kvůli tehdejší všeobecné nespokojenosti s církví velký ohlas. Oficiální místa zprvu reagovala zdrženlivě, ale nakonec kardinál z Augsburku a po něm i papež pohrozili Lutherovi  klatbou. Luther vydává reformační spisy, ve kterých své názory dále obhajuje. Když po jejich veřejném pálení reaguje Luther spálením papežské buly, nařídil papež Lev X. v roce 1521 jeho exkomunikaci. Luther byl prohlášen za kacíře, v té době mu poskytl azyl hrad Wartburg,  kde během ročního pobytu přeložil Nový zákon.

Lutherovy myšlenky se mezitím šířily a vyvolaly v celé zemi bouřlivé přijetí. Roku 1522 se Luther vrátil do Wittenbergu a o dva roky později už opět přednášel na univerzitě. Se svým spolupracovníkem Philippem Melantchonem pokládá základy institucializované nové, evangelické církve (Melanchthonovo Augsburské vyznání z roku 1530) a dokončuje překlad Starého zákona. Ve zbývajícím období svého života se Luther věnuje podpoře nově vznikající instituce, řešení církevněpolitických a praktických teologických otázek a v neposlední řadě vydává řadu ostrých polemických spisů.

Foto: Wittenberg

Dnešní Wittenberg je poměrně velkým a významným střediskem Saska-Anhaltska. Říční přístav na pravém břehu středního toku Labe vyniká chemickým, gumárenským a potravinářským průmyslem. Město má bohatou historii. V letech 1422 až 1547 bylo hlavní rezidencí saských kurfiřtů, od roku 1502 zde funguje univerzita. Studovali na ní i čeští učenci, například Jan Blahoslav nebo Jiří Třanovský. Ve Wittenbergu najdete také dům malíře Lucase Cranacha, který ve městě léta působil.

Středem historického městského jádra je náměstí Markt s renesanční radnicí, u které stojí pomníky Luthera i Melanchtona. Oba „reformátoři“ jsou zobrazení také na oltáři kostela Panny Marie z roku 1412. Z náměstí vede ulice Collegienstrasse, ve které stojí renesanční dům č. 60. Bydlel v něm Philippe Melanchton, přezdívaný „učitel Německa“ a dnes je v něm jeho pamětní síň. Collegienstrasse končí u Augustea č. 54, renesanční budovy univerzity z let 1562-83. V té najdete tzv. Lutherovu halu, která je v současnosti muzeem německé reformace s Lutherovou pracovnou a rukopisy. Zámecký kostel s vysokou válcovou věží, na jehož dveře přibil Luther svých 95 tezí, byl v letech 1883-92 zcela přestavěn. Dřevěné dveře nahradily roku 1858 dveře bronzové s latinským textem tezí. Oba reformátoři jsou v kostele pochováni.

Ve Wittenbergu můžete navštívit také Muzeum dějin města a Přírodopisné a národopisné muzeum se sbírkami z Afriky a Oceánie. Obě sídlí v rezidenčním zámku z 15. století, který je po požáru v roce 1760 jen zčásti obnovený.