Velká synagoga v Budapešti

Velká synagoga v Budapešti je největší synagogou v Evropě a po synagoze v New Yorku také druhou největší na světě mimo Izrael. Byla postavena v letech 1854 – 1859 v byzantsko – maurském stylu, pod vedením vídeňského architekta Ludwiga Förstera.

Synagogu najdete v budapešťském 7. okrese na ulici Dohány, která bývala kdysi hranicí budapešťského ghetta. Stavba je 75 m dlouhá a 27 m široká a pojme celkem až 3000 sedících věřících. Je tvořena třemi síněmi a podle ortodoxní tradice má oddělená galerie pro ženy a pro muže. Zdobný interiér synagogy je dílem maďarského architekta Frigyese Feszla a na některých prvcích jsou patrné myšlenky reformního judaismu. Jde například o umístění pódia pro předčitatele tóry.

Průčelí synagogy je zdobeno velkou rozetou. Ta se nachází mezi dvěma bohatě dekorovanými věžemi, které jsou doplněny typickými cibulovými kopulemi. Nad rozetou je vidět hebrejský nápis z Druhé Mojžíšovy knihy. Průčelí je tvořeno pásy bílých a červených cihel.

U synagogy se narodil rakouský židovský novinář Theodor Herzl, který byl nejvýznamnějším představitelem sionismu, a stal se duchovním otcem státu Izrael. V roce 1931 vzniklo v místě jeho rodného domu muzeum, které ukrývá rozsáhlou sbírku historických relikvií, židovských předmětů sloužících ke každodenní potřebě. Exponáty pocházejí z období od starověkého Říma až po současnost. Velmi cenná je kupříkladu kniha pohřebního bratrstva chevra kadiša z roku 1792. Muzeum bylo v minulosti přičleněno k hlavní budově a dnes je pro veřejnost otevřeno po celý rok. K vidění je zde také samostatná místnost, která je věnována památce holocaustu. Velká budapešťská synagoga patří k nejuctívanějším synagogám v Evropě.