Káhira - mešita sultána Hassana

Káhira - mešita sultána Hassana

Mešita sultána Hassana patří k architektonicky nejkrásnějším památkám v celé Káhiře. Základy mešity naproti městské pevnosti nechal položit v roce 1356 sultán Hassan. Mešitu, která nese jeho jméno, zdobí dva minarety. Ten jižnější je svou výškou 81 metrů nejvyšší minaretem ve městě.

Islám hraje ve vývoji Káhiry velikou roli. Ať jdete ve městě kamkoli, vždy za určitý čas dorazíte před mešitu. Jejich minarety se tyčí do výšky a několikrát denně ohlašují, že je čas poklonit se Alláhovi.

Sultánem se mladý Hassan stal už jako třináctiletý, o čtyři roky později ustoupil svému mladšímu bratrovi, aby v roce 1354 byl za sultána znovu dosazen. Za jeho vlády byla o další dva roky později výstavba mešity považována za prestižní záležitost. Monumentální dílo sultána Hassana je dodnes považováno za nejkrásnější mešitu na Středním východě.  Ve dvorech se nacházejí prostory čtyř škol, ve kterých se vyučuje kromě islámského práva také výklad koránu, lékařství a literatura.

Vzhledem k bouřlivé historii mešity, je s podivem, že ještě stojí. Během častých mamlúckých vzájemných bojů o moc se mešita používala jako pevnost. Válečná poškození zřejmě způsobila zřícení minaretu v roce 1659 a zřícení kupole o dva roky později. Obojí bylo později obnoveno, ale v mnohem skromnější podobě. Pohromy pokračovaly až do 19. století, kdy Napoleon ostřeloval mešitu z děl.

Zřejmě nejvýraznějším prvkem mešity je brána a její vysoký vstupní portál. Četní znalci z oboru architektury a historie konstatují na osazeném portálu mnoho společných prvků s portály v dnešním Turecku. Podle jejich závěrů byly některé z dekorací zjevně inspirovány čínskými květinovými vzory. Tento fakt dokládá ornament vytesaný do kamene potvrzující obchodní cesty do Egypta a celého světa ve 14. století.

Za branou se návštěvníci dostanou klenutou chodbou do nevelkého nádvoří. Kopulovitá fontána v jejím středu se používala k rituálnímu mytí před modlitbou. Uprostřed nádvoří stojí také čtyři prostorné klenuté niky, kterým se říká iwans, kde kdysi probíhalo vyučování koránu. Mešita sloužila také jako islámská škola. V iwans dříve visely na dlouhých řetězech zdobené lampy, které jsou dnes součástí sbírek Muzea islámského umění.

Každý ze čtyř vchodů do nádvoří vede do šesti poschodí k pokojům pro studenty. Budova poskytuje zdarma ubytování asi pětistovce studentů a dalšímu personálu jako jsou profesoři, malíři písma, vyvolávači k modlitbám a předříkávači Koránu.

Mramorové intarzie v modlitebně jsou dílem mamlúckých umělců. Za modlitební halou se pod kupolí nachází mauzoleum, které bylo původně určeno pro sultána Hassana. Jsou tu však místo něj pochováni někteří jeho potomci, protože tělo po zavraždění Hassana záhadně zmizelo.

Vedle sultánovy mešity se nachází velmi podobná monumentální stavba – mešita Al-Rifai, která byla dokončena až v roce 1912. Stavby od sebe dělí časový rozdíl 600 let, a ta mladší byla objednána jako kopie mamlúckého stavebního stylu. Měla sloužit jako hrobka pro matku místokrále Ismaila a její potomky. Svůj poslední odpočinek tu nalezli členové královských rodin včetně Ismaila, posledního egyptského krále Farúka a také posledního íránského šacha.

-ar-

Další články z Egypta:
Káhira - muzeum islámského umění
Káhira - Mešita Ibn Tulún
Káhira - Citadela byla symbolem egyptské moci

Článek byl zobrazen 6 355 krát.