Hrad Helfštýn

Ojedinělý hrad Helfštýn s nejdelšími hradebními zdmi v České republice je umístěn v zalesněném kopci nedaleko Lipníku nad Bečvou. Hrad vybudovaný na hřebeni nad údolím řeky Bečvy v minulosti střežil hlavní obchodní cestu do Slezska. Každoročně se zde koncem srpna pořádá mezinárodní setkání uměleckých kovářů „Hefaiston“.

Na akci Hefaiston se zde každoročně poslední víkend v srpnu už od roku 1982 pravidelně scházejí a své práce předvádějí umělečtí kováři z celého světa. Výletníci tak můžou shlédnout mistry kovářského umění přímo v akci, když vytvářejí pozoruhodná kovářská díla. K tomu, aby se hrad Helfštýn stal světově uznávaným střediskem uměleckého kovářství, směřují také soustavně probíhající rekonstrukční práce.

V suterénu hradního paláce se nacházejí výstavní expozice historické mincovny a uměleckého kovářství. Součástí prohlídky je výstava hodin ze sbírek Muzea Komenského v Přerově. Rozsáhlý areál nabízí během sezóny žánrově různé kulturní programy - historický šerm, divadlo, hudební a taneční produkce.

Hrad Helfštýn byl s nejvyšší pravděpodobností založen začátkem 13. století slezským šlechticem a posléze loupeživým rytířem Fridušem z Linavy. S jeho jménem souvisí i název hradu. „Helfen Stein“ znamená Helfův čili Hefridův či Fridušův kámen. V té době šlo o malý hrádek oválného půdorysu opevněného silnou hradební zdí. Friduš však za nejasných okolností o hrad přišel a jeho novým vlastníkem se stal někdy kolem roku 1230 Vok z Kravař. V držení pánů z Kravař zůstal Helfštýn včetně už pěkně rozsáhlého panství déle než sto let. Na přelomu 14. a 15. století se Lacek z Kravař postaral o výrazné rozšíření hradu, který nechal přestavět na gotickou pevnost.

Roku 1468 obléhal hrad uherský král Matyáš, ale dobýt se mu ho nepodařilo. V roce 1474 prodal tehdejší majitel Albrecht Kostka celé panství Vilémovi z Pernštejna. Pro Helfštýn to znamenalo novou epochu, během níž byl hrad opět výrazně rozšířen zejména o mohutné opevnění. Helfštýn se pak při nájezdech Turků na Moravu stal důležitým vojenským objektem i skladem munice a zbraní pro ostatní pernštejnská panství.

V roce 1592 se Helfštýn dostal do majetku Bruntálských z Vrbna, kteří k hradu nechali postavit nový komfortní renesanční palác určený pro pohodlné a moderní bydlení, čímž hradní komplex získal konečnou podobu.

V roce 1621 začal po vpádu Valachů postupný úpadek a chátrání hradu, které trvalo skoro tři sta let. Pravdou však je, že se Helfštýn nepodařilo dobýt ani švédskému vojsku. Po třicetileté válce tehdejší majitelé – Ditrichštejnská vrchnost – už neprojevila velký zájem na obnově hradu, a aby nemohl posloužit nepříteli, byl roku 1656 značně pobořen.

V polovině 18. století sice došlo ještě k drobnějším stavebním úpravám, ale s Helfštýnem jako vojenskou pevností se už přestalo počítat. Zkázu hradu završila v roce 1817 dělostřelba, která poničila část vnitřního hradu. Hrad byl po druhé světové válce zařazen jako významná památka do kategorie státních hradů. Započal se zde archeologický průzkum a jeho obnova přetrvává dodnes.

Hrad prošel za dobu své existence mnohými přestavbami a rozšiřováním, díky čemuž se vyznačuje slohovou pestrostí. V současnosti má hradní areál charakter pevnosti s pěti nádvořími, se šesti branami a řadou budov a valů z 18. století. Na posledním nádvoří se nachází obvodové zdi jednopatrového dvoukřídlého renesančního paláce. Nejvyšší bod hradního komplexu poskytuje nádherný rozhled do Moravské brány a na východní okraj Nízkého Jeseníku.