Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Fauna a flóra Rudého moře

Život v Rudém moři - ryby

Vody Rudého moře jsou domovem pro mnoho druhů ryb, které potápěče doprovází při jeho podmořských výletech. Mnoho místních ryb je velmi vzácných - 20 – 30% (na přesném počtu se zatím nemohou vědci shodnout) se nevyskytuje na žádném jiném místě na zemi. Spousta jich bývá pestře zbarvená. Nejedná se však o žáden estetický výdobytek. Barvy slouží jako mimikry (krycí zbarvení) a také ke komunikaci s okolím – například říkají, zda se daný jedinec chce pářit, jak je starý či jakého je pohlaví. Mohou také informovat okolí – pozor, jsem nebezpečný!

Před ponorem je potřeba si zjistit alespoň několik základních informací o životě v Rudém moři. Minimálně bychom měli vědět, čeho a koho se v žádném případě nedotýkat. Některé ryby jsou jedovaté a při nesprávném chování pro nás setkání s nimi může mít až smrtelné následky.

Rejnoci

Tito blízcí příbuzní žraloků jsou nadřádem příčnoústých paryb, který zahrnuje 13 čeledí, v nichž je zařazeno více než 500 druhů. Na první pohled je poznáme dle zploštělého těla. Většinu času tráví v písku na dně, v noci pak vyráží na lov, přičemž potravu hledají nejčastěji také u dna. Dorůstají délky 0,5 – 2,5 m.

Potápěči by si měli dát pozor především na jejich ocas. Ten u některých druhů bývá zakončen bodcem, do nějž vedou jedové žlázy. Zranění je bolestivé a může vyvolat změnu krevního tlaku, pocení či zvracení, velmi vzácně může dojít ke smrti. Je však dobré mít na paměti, že rejnoci útočí, jen pokud jsou vyprovokováni či mají pocit ohrožení.

TRNUCHA MODROSKVRNNÁ (Taeniura lymma) - Obvyklá délka tohoto zástupce rejnoků je okolo 70 cm při váze okolo 30 kg. U dospělých jedinců se na hřbetě nachází řada zoubků. Trnucha tráví většinu času zahrabaná na mořském dně, kde ji je snadné přehlédnout. To se může stát osudovým pro potápěče, který na ni nevědomky šlápne. Trnucha má na konci ocasu dva jedové ostny, kterými se při vylekání brání. Zranění jsou především mechanická, příznaky případné otravy jsou nevolnost, zvracení, křeče, pocení, srdeční arytmie či náhlé bezvědomí. V krajních případech může být poranění smrtelné.

MANTA ATLANTSKÁ (Manta birostris) - Jedná se o ohromného tvora, který není pro člověka vůbec nebezpečný. Prsní ploutve jsou široké až 6 m.  Je to největší zástupce rejnoků. Ocas je bez trnu. Po stranách hlavy jsou nápadné laloky, jejichž úkolem je nahánět potravu do úst. V době páření se srocují do větších skupin, jednotlivý zástupci zároveň vyskakují nad vodu.

Murény

Murény obývají úzké otvory v korálových útesech. Díky svému dlouhému tělu (až 3 m) bez šupin jsou k tomuto životu perfektně uzpůsobené. Pro člověka může být setkání s nimi velmi nebezpečné. Rozhodně se nedoporučuje dávat ruku do jakéhokoliv otvoru v útesu! Nikdy nemůžeme vědět, zda nevyrušíme murénu. Nebezpečné může být i přílišné přiblížení se k úkrytu. V případě ohrožení muréna vetřelce nehezky pokouše. Kousnutí je velmi bolestivé a dříve se vědci domnívali, že zuby murény obsahují jed. Nejnovější bádaní to sice nepotvrdila, i tak je však nutné neprodleně vyhledat lékařkou pomoc.

V Rudém moři se vyskytují především MURÉNA ŠEDÁ (Siderea grisa) a MURÉNA JÁVSKÁ (Gymnothorax javanicus).

ROPUŠNICOVITÍ

Tyto dravé ryby jsou charakteristické svými jedovými trny na hřbetní ploutvi. Jsou mimořádně přizpůsobené svému prostředí a často je velmi těžké je rozlišit od korálových útesů, mořského dna či kamene. Vyskytují se především v mělkých vodách a jsou velkým nebezpečím pro potápěče, který na ně nedopatřením šlápne či se jich dotkne. Poranění způsobuje nesnesitelnou bolest doprovázenou otokem, dýchacími potížemi a může vést až k smrti.

Ropušnice

Dorůstají délky od 10 do 40 cm. Většinu času leží bez pohybu na místě a vyhlížejí kořist. Pro potápěče je nebezpečná při náhodném šlápnutí, v jiných případech většina druhů neútočí.

V Rudém moři se můžeme setkat s ROPUŠNICÍ ĎÁBELSKOU (Scorpaenopsis diabolus). Dorůstá délky 30 cm a má mohutnou hlavu s ostny.

Perutýni

Perutýni jsou známí svým pestrým zbarvením, které se druh od druhu liší. Ti nejmenší dorůstají délky 10 cm, největší pak až 50 cm. Prsní ploutve připomínají vějíř, ale pozor, jsou zakončeny jedovými ostny! Je to noční živočich, který umí být neskutečně hbitý. Na rozdíl od ropušnic se pohybují ve volné vodě. Velice si chrání své teritorium a napadají případné vetřelce. Potápěči si také musí dávat pozor, aby na ně nešlápli. Bodnutí trnem je velice bolestivé, doprovázené otokem a někdy také omezením hybnosti, v krajním případě může skončit smrtí. Léčení trvá i několik měsíců. Při jeho podcenění hrozí infekce. Opatrní bychom také měli být při případném kontaktu s odlomenými ostny. Jed v nich je aktivní ještě po pár dnech.      

PERUTÝN OHNIVÝ (Pterois volitanis) – Je to rudá ryba s bílými pruhy, která dorůstá maximální délky kolem 38 cm. Zdržuje se převážně kolem korálových útesů, jeskyní, vraků či skalních převisů v hloubce kolem 50 m. Útočí pokud je vyprovokován nebo pokud někdo vtrhne na jeho území (je to silně teritoriální ryba). Jed pro člověka není většinou smrtelný. Bodnutí je však silně bolestivé a můžou se dostavit potíže s dýcháním.

Odranci

Na tyto zástupce ropušnicovitých je obzvláště nutné dát si pozor. Jsou téměř nerozeznatelní od písčitého dna, protože svým tělem dokonale imitují kámen (odtud ostatně pochází jejich anglický název „stonefish“, tedy volně přeloženo jako ryba kámen či kamenná ryba). Jejich ostny obsahují jeden z nejnebezpečnějších jedů na světě. Bodnutí končí ve většině případů smrtí, jelikož jed působí neskutečně rychle.

V Rudém moři se můžeme setkat s ODRANCEM PRAVÝM (Synanceia verrucosa).

Kanic

Tyto ryby dorůstají délky od několika desítek centimetrů až po více než dva metry. Obývají okolí korálových útesů. Jsou to spíše samotářské ryby, nanejvýš se pohybují ve skupinkách o několika jedincích. Přes den jsou ukrytí v jeskyních a štěrbinách, v noci vylézají na lov. Vyskytují se v hloubce do 200 m. Jsou to často silní predátoři, velice teritoriální, k obraně jim slouží ostré hřbety ploutví.

Zástupci v Rudém moři jsou KANIC MODROSKVRNNÝ (Cephalopholis miniata), který je nápadný pro své modré skvrny na oranžově zbarveném těle či KANIC TUKULA (Epinephelus tukula), který může být delší než 2 m.

ŠTĚTIČKOVEC DLOUHOHLAVÝ (Oxycirrhites typus) - Tato malá rybka (maximální délka je 13 cm) je výborným objektem k fotografování. Bývá velice pěkně zbarvená a většinu svého času tráví v nehybném stavu mezi korály.

SAPÍNOVEC FRIDMANŮV (Pseudochromis fridmani) - Jasně fialové zbarvení je typickým znakem rybky, která žije jen v Rudém moři.  Dorůstá délky maximálně 7 cm. Pozorovat ji mezi pestrými korály je úžasným zážitkem.

NETOPÝRNÍK OBECNÝ (Platax orbicularis) - Netopýrníci žijí v hejnech. Jejich název je odvozen od ploutví mláďat, která připomínají křídla. Ryby jsou typické svým vysokým, bočně zploštělým tělem a jasně stříbrnými pruhy. Dorůstají do délky 50 cm.

SOLTÝN BARACUDA (Sphyraena baracuda) - Ve všech mořích tropického pásu žijí tyto velmi rychlé a dravé ryby, které mohou dorůstat do délky přes dva metry a dosahovat váhy 50 kg. V mládí se soltýni pohybují v hejnech, v dospělosti se z nich stávají samotáři. K lovu jim slouží velmi ostré zuby. Většinu času tráví v blízkosti korálových útesů, při zhoršeném počasí se přesouvají ke břehům. Soltýni mohou být dosti nebezpeční i pro člověka. Lovící ryba si nezřídka splete pohybující se končetiny s chutnou kořistí. Pokousání je velmi bolestivé a dlouho se hojí. Soltýny údajně přitahují lesknoucí se předměty. Pokud se tedy chystáme potápět ve vodách, kde se mohou soltýni vyskytovat, měli bychom nechat všechny blyštivé věci na břehu.

PYSKOUNOVITÍ

Tuto čeleď tvoří mnoho zástupců, kteří jsou fascinující svým pestrým zbarvením. Dorůstají délky od několika centimetrů až po 2 m. Jsou to denní ryby, které hned po soumraku uléhají ke dnu či zalézají do škvír a aktivitu obnovují až ráno.

Mezi pyskounovité patří například KNĚŽÍK ŽLUTOOCASÝ (Anampses meleagrides), KNĚŽÍK MODRÝ (Gomphosus caeruleus) či KNĚŽÍK MĚSÍČNÍ (Thalassoma lunare). Dále se také můžeme setkat s nádherně zbarveným PYSKOUNEM OSMIPÁSÝM (Paracheilinus octotaenia) či PYSKOUNEM OBROVSKÝM (Cheilinus undulatus), kterému se také přezdívá „Napoleon“. Může dorůstat délky až 2 m a vážit 180 kg. Velice zajímavým druhem je PYSKOUN ROZPŮLENÝ (Labroides dimidiatus). Tyto ryby si vytvořili něco na způsob podmořské mycí linky. Živí se totiž sbíráním parazitů, mrtvých šupin a kousků kůže z jiných ryb, které o jimi nabízené služby mají zájem.

JEŽÍK OBECNÝ - Ryba, která dorůstá délky až 90 cm. Žije u mořských útesů. Po těle má rozmístěny trny, které slouží jako ochranný štít. Když cítí nebezpečí, začne se ježík plnit vodou, nafoukne se, dostane podobu koule a ostny se vztyčí. V tomto stavu je však hodně snížená jeho pohyblivost. Při nafouknutí se často zamotává do rybářských sítí.

KYTOVCI (CETACEA)

Kytovci jsou mořští savci rozšíření po celém světě. Patří k nejvíce fascinujícíkm živočichům na světě. V Rudém moři najdeme několik zástupců kytovců.

DELFÍN SKÁKAVÝ (Tursiops truncatus) - Delfín skákavý dorůstá délky okolo 3 m a vážit může až 200 kg. Dožívá se 35 let. Je schopen dosáhnout velké rychlosti – až 30 km/h. Typický je svým ocelově šedým zbarvením. Delfíni žijí ve skupinách, které nejčastěji tvoří 5 – 10 jedinců, někdy však mohou vzniknout stáda až o 100 kusech. Mezi sebou mají velmi složitou sociální organizaci. Domlouvají se pomocí mlaskavých či cvakavých tónů.

DELFÍN PRUHOVANÝ (Stenella coeruleoalba) - Dosahuje délky až 2,5 m a hmotnosti 100 kg. Poznat jej můžeme dle modrošedé barvy hřbetu a bílé barvy břicha, přičemž po straně je černý pruh. Stáda často tvoří i sto jedinců. Rádi vyskakují nad hladinou a dovádí okolo lodí.

PLÍSKAVICE ŠEDÁ (Grampus griseus)  - Někdy se nazývá „delfín šedý“. Dorůstá délky 2,5 – 4 m a může vážit až 350 kg. Tělo bývá nezřídka pokryto jizvami, které vznikají při soubojích o samici. Organizuje se do skupin po  4-6 kusech, mohou se vyskytovat také samotáři.

ŽELVY (TESTUDINES)

Mořské želvy tráví celý svůj život pod mořskou hladinou. Výjimkou je období páření, kdy se samička vydává naklást vejce na pobřeží. Zajímavá je jich výjimečná orientační schopnost – samička klade vejce vždy na tu stejnou pláž, kde se sama narodila. Jejich jediným nepřítelem je žralok a člověk.

KARETA OBROVSKÁ (Chelonia mydas) - Délka karety obrovské může být až 1.5 m při váze až 180 kg. Délka života často dosahuje     50 let. Kareta obrovská je ohroženým druhem a je chráněna „Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin“.

KARETA PRAVÁ (Eretmochelys imbricata) - Také tento druh je kriticky ohrožený. Žije v mělkých lagunách a v blízkosti korálových útesů.

Život v Rudém moři - houby a žahavci

HOUBOVCI (PORIFERA) - Podmořské houby jsou nejrůznějšího zbarvení. Pod hladinou je však často velmi těžké určit, o jaký konkrétní druh se jedná. K rozpoznání je nezřídka nutné skutečně důkladné prozkoumání. Naprostá většina hub vyskytujících se v Rudém moři patří do třídy zvané Demospongiae.

Houbovci jsou na rozdíl od hub (Fungi) živočichové. Mají vakovitá těla a maximální velikost 2 m. Po celý svůj život jsou na jednom místě, pohybují se pouze larvy. Živí se drobnými organismy. Množí se nepohlavně – pučením či odlomením části, jelikož mají neuvěřitelnou schopnost regenerace.

V Rudém moři se setkáme například s těmito druhy:  Leucetta chagosensis, Latrunculia corticata, Siphonochalina siphonella či Grayella cyathophora.

ŽAHAVCI (CNIDARIA) - Jedná se převážně o mořské bezobratlé živočichy. Mohou dorůstat délky od několika málo milimetrů po 2 m. Některé druhy se dokážou pomocí buněk, které se chovají jako primitivní sval, pohybovat. Většinou jsou žahavci dravci, potravou je především plankton. Velcí zástupci – medúzovci a korálnatci, jsou také lovci, jejich jídelníček tvoří ryby. Život žahavců se dá rozdělit do dvou stádií, přičemž jejich výskyt je druh od druhu odlišný. Polyp je prvním stádiem, poté následuje stádium medúzy. Korálnatci zůstávají po celý život u stádia polypu, u medúzovců nakonec zvítězí stádium medúzy. Polypovci během života obě stádia střídají.

POLYPOVCI (HYDROZOA) - Polypovci jsou ve vodách Rudého moře hojně zastoupeni. V některých místech se jedná o nejtypičtějšího obyvatele korálového útesu. Žijí většinou v koloniích. Při potápění se můžeme setkat například se ŽAHAVKOU ROZVĚTVENOU ( Millepora dichotoma), která v hloubce okolo 15 m vytváří shluky o velikosti i několika metrů. Při kontaktu může velmi nepříjemně popálit. Podráždění trvá někdy až dva týdny. Při velmi silné alergické reakci může způsobit kolaps!

MEDÚZOVCI (SCYPHOZOA) - Medúzovci nepatří mezi neoblíbenější mořské živočichy, především díky svým chapadlům se žahavými buňkami, kterými dokážou nehezky popálit. Na pohled se však jedná o velice krásná zvířata. Pohybují se volně v mořských vodách a jsou většinou dravé.

TALÍŘOVKA UŠATÁ (Aurelia aurita) - Dorůstá délky kolem 40 cm. Na rozdíl od jiných nemá žahavá chapadla, pro člověka tedy není žádným nebezpečím. Často se pohybuje ve velikých hejnech.

CASSIOPEA ANDROMEDA – Tato zástupkyně medúzovců bývá často zaměňována s mořskými sasankami. Má totiž jednu zvláštnost – většinu času tráví na mořském dně. Má dosti žahavá chapadla, která mohou při popálení způsobit nejen bolest, ale také vyrážku, otok či vyvolat zvracení.

KORÁLNATCI (ANTHOZOA)
Korálnatce rozdělujeme na dvě skupiny. První skupinou jsou „osmičlenné koráli“ (Octocorallia), které mají osm chapadel a tvoří kolonie. Druhou skupinu tvoří „šestičlenné koráli“ (Hexacoralia).

OSMIČLENNÉ KORÁLI (OCTOCORALLIA)
ROHOVITKY
(GORGONIAN) – Tito korálnatci tvoří velké kolonie, které potápěče lákají díky tomu, že vypadají jak vytvořené z mnoha pestrobarevných větviček. Subergorgia hicksoni se vyskytuje v blízkosti silných proudů a dosahuje až dvoumetrového rozpětí. V klidných vodách můžeme narazit na Aqabaria splendens, ve velkých hloubkách pak na Juncella juncea.

LALOČNATCI (ALCYONACEA) – Taky se jim říká měkké koráli. Existuje mezi nimi spousta druhů, které mají velice rozmanitý vzhled. Jedním z nejpěknějších je Dendronephtya.  Skládá se ze spousty malých větviček růžové až temně červené barvy, můžou být modré, žluté či fialové. Jako zeleno-šedá houba vypadá LALOČNICE ÚTESOVÁ (Sarcophyton trocheliophorum).

ŠESTIČLENNÉ KORÁLI (HEXACORALLIA)
Mají šest chapadel či počet rovný násobku šesti. Žijí jak v koloniích, tak samotářsky. Jsou nejrůznější barvy a tvaru – labyrinty, široké deštníky, „stromy“, atd. Poskytují úkryt řadě rybek a jiných mořských živočichů. Svou tvrdostí se nezřídka podobají kamenům.

SASANKY (ACTINARIA) – Sasanky, i když to jejich název nenapovídá, patří mezi dravé živočichy. Svou kořist paralyzují žahavým buňkami umístěnými na svých chapadlech. Dosahují rozměrů od 30 do 50 cm. Spodní stranou těla se mohou pomalu pohybovat po dně. Pro Rudé moře je typickým zástupcem Gyrostoma helianthus, která tvoří útočiště pro klauna špičatopruhého (Amphiprion bicinctus), který je imunní proti jejímu jedu.

MNOHOŠTĚTINATCI (POLYCHAETA)
Tyto živočichy můžeme rozdělit do dvou kategorií: první jsou pohyblivý a každý jejich článek na sobě má chomáček či štětinky. Pozor bychom si měli dát na druh Hermodice carunculata, který dokáže škaredě popálit kůži. Jedinci spadající do druhé kategorie jsou po celý život pevně spojeni s podkladem a často připomínají květiny či pírka.

KORÝŠI (CRUSTACEA)
Také ve vodách Rudého moře najdeme řadu zástupců korýšů.  Jejich tělo je většinou pokryto pevnou skořápkou. Tato skořápka s nimi neroste, proto pravidelně prožívají velmi nebezpečné období, když shodí starou a čekají, než jim ztvrdne nová skořápka. Velice dobře se pozorují při nočních ponorech. Jedním z největších zástupců korýšů v Rudém moři je LANGUSTA OZDOBNÁ (Panulirus versicolor). Dobře poznatelná je také díky svému jasnému zbarvení, které tvoří zeleno-bílé pruhy, místy s nádechem do růžova a modra. Lidový název „čistič“ dostala KREVETA DRSNÁ (Stenopus hispidus).  Velice pěkná je díky svému bílo-červenému zbarvení. Zajímavá je způsobem obživy. Z těl jiných živočichů obírá parazity. Zájemci z živočišné říše často vědí, kde ji najít, pokud potřebují využít jejich služeb. Většinou vytváří celoživotní páry.

MĚKKÝŠI (MOLLUSCEA)
V mořských vodách se můžeme setkat rovněž se zástupci měkkýšů. Mají neuvěřitelné množství druhů všech možných tvarů a barev. Někteří z nich mají pevné skořápky. Mezi měkkýše patří rovněž MLŽI (Bivalvia). Všichni zástupci mlžů žijí u dna, posazení v písku. Mezi nádherné mlže patří ZÉVA VELKÁ (Tridacna maxima).

OSTNOKOŽCI (ECHINODERMATA)

Ostnokožců je kolem 4500 druhů, které mohou být navzájem dost odlišné. Něco společného však přeci jenom najdeme – mají paprsčitě souměrné tělo vyplněné kostrou z vápenitých destiček. Většina zástupců žije na dně moře. Jedná se o velice starou skupinu živočichů. Mnoho zkamenělin tohoto druhu můžeme nalézt i na území České republiky.

LILIJCI (CRINOIDEA) - Ke dnu jsou obvykle přichyceni stonkem, jen velmi výjimečně se pohybují volně. Jsou to nejstarší zástupci ostnokožců. Kolem tělíčka vyrůstají pernatá ramena, která jsou pestře zbarvená a mají velice dobrou schopnost regenerace. Jedná se o noční živočichy. Přes den leží na dně stočení v klubíčku, v noci se pomocí malinkých „nožek“ posunují výš na útes.

HADICE (OPHIUROIDEA) - Jsou typické svými velice křehkými, hadovitými rameny, která mohou být hladká či posetá spoustou ostrých trnů. Některé druhy žijí pohromadě a jejich ramena se navzájem proplétají. Ve dne jsou tito tvorové schovaní v trhlinách či se ukrývají poblíž korálů. V noci vyrážejí na lov.

V Rudém moři se můžeme setkat s druhem Astroba nuda. Jsou šedě zbarvené a mají velice rozvětvený tvar, podobný kytici o průměru 80 cm. Díky jejímu vzhledu se ji někdy říká „hlava Gorgony“. V noci šplhá nahoru po útesu, kde loví potravu.

HVĚZDICE (ASTEROIDEA) - Tito dravci dorůstající velikosti až 75 cm. Pohybují se plazením. Mají skutečně ohromnou regenerační schopnost. Řada z nich se dokonce množí tak, že se rozpůlí na dvě částí, z nichž každá postupně doroste. TRNOVÁ KORUNA (Acanthaster planci) je nebezpečná nejen pro člověka, ale také pro korály, které dokáže zcela zdevastovat. Jelikož má velice málo přirozených nepřátel, je její přemnožení skutečnou katastrofou.  V jejich trnech, kterými je celá pokrytá, je jed. Bodnutí může způsobit vážnou infekci!

JEŽOVKY (ECHINODEA) - Ježovky mají kulovité tělo, které je ukryto v uzavřené skořápce pokryté pohyblivými trny. Nejrozšířenější je JEŽOVKA DIDÉMOVÁ (Diadema setosum). Trny druhu Heterocentrotus mammillatus se v minulosti používali k psaní na tabuli. Pozor bychom si měli dát na Asthenosoma varium. Tělo této ježovky je pokryto malými býlími knoflíky a trny, na jejichž konci jsou váčky s jedem. Bodnutí může být velice nepříjemné.

SUMÝŠI (HOLOTHUROIDEA) - mají válcovité, měkké tělo, díky čemuž se jim přezdívá „mořské okurky“. Žijí na písečném nebo štěrkovitém mořském dně. Nejzajímavější na nich je obranný mechanismus. Při setkání s nepřítelem mohou vyvrhnout část vnitřních orgánů, které narušovatele zalepí a mohou ho i zabít. Orgány během několika měsíců znovu „dorostou“.

 
 

Náš tip

TERMÁLNÍ OSTROV ISCHIA 2017

CK OSVĚTA nabízí odpočinek na pláži, relaxaci v termálech, výlety i poznávací zájezdy. 8, 10, 12, 15-denní pobyty v hotelech s polopenzí již od 5.790 Kč.

 

Krásy Izraele, Palestiny a Jordánska

Pojeďte s CK TILIA na velký okruh po nejzajímavějších místech Středního Východu s poutavým českým výkladem. Veškeré vstupné a výlety v ceně
Sleva 1000 Kč pro rezervace do 31. 10. 2017

ZÁJEZDY ONLINE 2017

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2017 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

LEVNÉ UBYTOVÁNÍ

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Turecko | Řecko | Chorvatsko | Itálie | USA | Česko | Rakousko